Jak jsem (neprozřetelně) slíbil, tak také činím a s drobným odstupem vám přináším i druhý mini-testík trekové digi-hry z produkce společnosti Nintendo. Horem i dolem jsem se o této problematice z obecného hlediska vykecával již v předešlém článku, takže není třeba uvádět jakákoliv další upřesnění k sérii těchto výtvorů. Pokud vůbec nevíte, o čem je tady vlastně řeč, laskavě si nejprve nalistujte na onen předešlý textík, záhy vše pochopíte. Tedy, abych to nijak zbytečně neprotahoval, hnedle zkraje musím vyjádřit své zklamání nad tímto produktem. Ač spadá díky nepříliš často užívané technologii dvou displejů spíše do kategorie Mini Classics Deluxe, hra samotná i její technická úroveň je téměř žalostná, což tvůrci kompenzovali poněkud zbaběle pouze vyšší obtížností, která vás snad na nějakou tu minutku či dvě dokáže k přístrojku skutečně přikovat. Dvě herní obrazovky značí dva odlišné herní módy, jak se jistě mnozí z vás dobrali i bez mého upozornění. Ten první dosti připomíná schéma hry minulé, avšak namísto stařičké Kirkovy Enterprise je vám svěřena do pařátů nablýskaná Galaxy Picardova. Žel bohu zde chybí např. ony mnou minule tak vychvalované nastavitelné phasery a i styl hry samotné připomíná (v kombinaci s AI vašich nepřátel) spíše stařičké Space Invaders, i když to bych této klasice žánru ještě příliš křivdil. Když se vám podaří zničit všechny nepřátelské lodě, přecházíte zrakem na obrazovku číslo dvě, kam se též transportuje váš velitel ostrahy – poručík Worf. Nyní se nacházíte na jakési (patrně) klingonské základně, kde je vaším úkolem osvobodit zajatce. V tom vám vehementně brání mohutný z disruptoru pálící Klingon. Pokud uspějete, celý proces se opakuje. Možná si teď říkáte, že to zní docela zábavně, ale musím vás zklamat! Narozdíl od klasického modelu vesmírných soubojů, jež byl použit v předešlé hře, se tato dvojice mini-her dosti rychle omrzí a ztrácí na atraktivitě. K tomuto však ještě musíte připočíst i další neblahé skutečnosti. Předně je titul přímo odstrašujícím příkladem toho, jak by přesně nemělo vypadat zobrazení za pomoci tekutých krystalů, nebo co to vlastně na vás pod tím sklíčkem bliká, jelikož ze hry nevidíte ani při solidním umělém či přírodním osvětlení takřka nic. Ještě hůře je však na tom mnou též minule pozitivně hodnocená odezva tlačítek. Ta nestojí v případě ST: TNG vůbec za nic a hra se s ní tak stává prakticky nehratelnou. Sečteno a podtrženo; dnes recenzovaná hra sice vyhlíží na první pohled jako velmi solidní titul, ale nenechte se zmást, nestojí skoro za nic. Od koupě vás nechci v tomto případě přímo odradit, pro fanouška Star Treku je to stále lepší než dloubnout rezavým drátem do oka, avšak ve srovnání s ostatními v sérii nabízenými tituly se jedná spíše o nějaký výrobní omyl. Snad je to zapříčiněno tím, že se na trhu objevil jako jeden z prvních a trpí tedy ještě oněmi známými dětskými nemocemi, ale to stále nic nemění na faktu, že i přes vámi těžce vydřený peníz, se nedočkáte adekvátního zhodnocení vašich financí. Je mi líto, ale je to tak! Cena: cca 500,- Kč Jiří Bigas, Star Trek Games.CZ Přidáno: 3.11.2002 Užitečné odkazy: Stadlbauer: www.stadlbauer.at Nintendo: www.nintendo.com Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: The Next Generation (Nintendo) najdete zde.