Není to legrace vytvořit nějakou Star Trek hru. Když se konečně zavděčíte hráčům a váš kousek se blíží dokončení, čeká vás ještě jeden zásadní problém – název. Universum našeho oblíbeného seriálu je sice přímo nabyté nejrůznějšími tituly, termíny a označeními, ale co čert nechce, lidičky si prostě zamilují jen několik málo z nich a pak to vypadá právě tak, že se nám hned několik her (nebo webových stránek) chce jmenovat Red Alert či třeba právě Neutral Zone. Ale buďte klidní, zatím se v tom dá ještě zorientovat: česká webovka se jmenuje „Neutral Zone“, chorvatská akční MP střílečka „The Neutral Zone“. Jasné? Jasné! Letmý pohled do titulku pak musí všem prozradit, že dnes budeme mluvit o druhém jmenovaném kousku, tedy multiplayerové vesmírné střílečce The Neutral Zone, která by se dala při troše snahy přirovnat třeba k českému Red Alertu a vzdáleně snad i Final Waru. Stejně jako v případě obou tuzemských produktů, i dnes recenzovaný kousek se počítá mezi čistokrevný freeware. Hra je dílem jediného človíčka z chorvatského týmu Cateia Games, který se jinak podle všech indicií orientuje spíše na hry komerční. Jde o evidentní rychlokvašku, která jistě zkušenému programátorovi nesebrala příliš času, ale přesto nakonec dopadla lépe, než bych čekal. První seznámení s titulem není nijak oslnivé. Stačí vám je pár letmých pohledů (a poslechů) v menu a jste doma. Grafika je opět (snad již tradičně) tak z 90% vykradena z vesmírného simulátoru Bridge Commander, ovšem v tomto případě musíme uznat, že nadmíru umně a navíc s podílem vlastní práce, který oproti běžným standardům u konkurence nebije tak strašně do očí. Za vizuální zpracování se tedy hra rozhodně stydět nemusí, pokud odhlédneme od jeho původu. A to samé platí z pochopitelných důvodů i o zvukových efektech, „dabingu“ a nejrůznějších dalších pípáních. Zpět ale ke hře. Pokud jste považovali Red Alert za ztělesnění krystalické akce, budete tímto titulem jistě vyvedeni mírně z omylu. Byl-li by Final War 2 Counter-Strikem, Red Alert Unreal Tournamentem, pak ze Star Trek: The Neutral Zone by se nevyklubalo nic menšího než Quake 3 Arena. V aréně omezené na jedinou obrazovku se prohání určitý počet lodí a pálí do sebe hlava nehlava. To vše hráč sleduje z obligátní ptačí perspektivy, sbírá bonusy jako o život a snaží se zároveň kličkovat mezi nepřáteli, uhýbat střelám a zaměřovat vlastní palbu. Na první pokus je to možná trochu zběsilé a hru byste nejraději odpálili do věčných lovišť, ale když jí dáte trochu času… Jak záhy poznáte, až na drobnou (ale prakticky nepoužívanou či nepoužitelnou) manipulaci s příděly energie pro lodní štíty, která celou hru vlastně paradoxně tak trochu przní, je Star Trek: The Neutral Zone jen o vašich schopnostech. Všechny zbraně (phasery, torpéda) zacilujete ručně, nikdo není nijak zvýhodněn – stejná výdrž, stejný výkon, stejná rychlost. Volba vašeho plavidla tak má vlastně dopad pouze na dojem, který děláte na své okolí; podobně jako je tomu v případě nicku. Ze stejných důvodů mají veškerá plavidla taktéž stejné rozměry, které nijak neodpovídají a ani nemají odpovídat skutečnosti. Stejně jako Quake 3 je i Star Trek: The Neutral Zone zaměřen primárně na MP klání. Změřit své síly můžete s boty, na jednom počítači se známým (+ eventuelně dalšími AI protivníky), na síti nebo přes internet díky TCP/IP. Stačí jen nastavit rychlost hry, frag limit a jde se na věc. Plusem hry je v tomto ohledu i její nenáročnost na výkon HW, která nám dovoluje zaklátit si trochu třeba i na firemním laptopu. Nebýt hra vylepšena četnými bonusy, její životnost by šla patrně rychle ke dnu, ale takto si umím představit, že se jí někdo může třeba i na pár hodin zoufalství docela dobře oddat (noční Battlefest to jistí:-)) (To si piš! - pozn. Kovi). Během všeho toho poletování a střílení tak narazíte na klasické ikonky symbolizující dočasná vylepšení jako Quad Damage, nezničitelnost, opravu toho či onoho, rychlou střelbu či třeba docela originální Bat´leth, jenž vám umožní drtit nepřátele pouhým dotykem trupů. Sečteno, podtrženo, Star Trek: The Neutral Zone je nakonec docela kvalitní zábavou, která sice nevydrží příliš dlouho, ale komu by to při její „ceně“ a velikosti vadilo, že? Potěší její lehká modifikovatelnost, solidní výběr lodí (či spíše jejich skinů) či třeba originální zpracování efektů štítů, po kterých nepřátelské phasery nádherně krouží. Zbraně jako takové sice vypadají na pohled dost pitomě a silně naddimenzované, ale na druhou stranu, ve víru akce si toho stejně moc nevšimnete a naopak potěší libůstky jako zahřívání trupu při prolomení nepřátelského štítu. Hra se dobře ovládá, nepadá, solidně vypadá. Kdyby taková byla každá rychlokvaška… Stránka autora: Cateia Games Jiří Bigas, Star Trek Games.CZ Přidáno: 29.9.2004 Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: The Neutral Zone najdete zde.