Star Trek: The Neutral Zone je pěkně vypadající a poměrně zábavnou akční vesmírnou střílečkou, kterou má na svědomí Krešimir Špes z chorvatského vývojového týmu Cateia Games. Protože si hra našla své fanoušky, nestálo nic v cestě tomu, aby mohly započít práce na pokračování, které se jmenuje prozaicky Star Trek: The Neutral Zone 2. A protože o vánočních svátcích byla spuštěna domovská stránka bohatá na základní informace týkající se této hry, podíváme se společně v tomto článku na to, co nás možná už v druhém čtvrtletí tohoto roku čeká a snad i nemine. Zatímco v prvním díle The Neutral Zone jsme se motali po jedné obrazovce, v díle druhém bychom se měli dočkat rozlehlejších map plných planet, hvězd, asteroidů, mlhovin a mračen prachu. V posledních dvou jmenovaných se bude možné schovávat, nebudeme v nich však moci používat maskování či warp pohon. Ve hře bude taktéž zabudována funkce přibližování a oddalování pohledu na bitevní pole, což by se dalo teoreticky využít při bitvě malých raketoplánů nebo naopak při souboji borgských krychlí. Poletování po bojišti bude tentokrát o něco složitější, protože už nebude stačit pouze stisknout klávesu pro pohyb vpřed nebo vzad, ale budeme muset nastavit požadovanou rychlost, ať už impulsní nebo warp. Netřeba dodávat, že maximální rychlost i zrychlení se liší plavidlo od plavidla. Dále bude vylepšen i způsob zaměřování nepřátel. Bude zapotřebí víc než otočit se na protivníka a držet klávesu střelby, dokud mu neprorazíme štíty a následně neusmažíme jeho posádku. Teď už budeme muset používat myš a pomocí kurzoru nepřítele ručně zaměřovat. Pokud bude naše loď správně natočena, stačí už jen stisknout levé nebo pravé tlačítko myši a můžeme se do něho vesele pustit. Konečně se rovněž dočkáme modelu poškození, kdy vzezření vaší lodi bude odpovídat přesně tomu, v jakém stavu se momentálně nachází. Jednotlivé části lodi je možné ustřelovat nebo alespoň vyřadit z provozu. Každá loď se dělí v základě na trup, zbraně a další systémy jako impulsní pohon, warp pohon, senzory nebo hangár. Plavidla na obrazovce se budou vzájemně ničit všemi povolenými prostředky, jako jsou klasické phasery, pulsní phasery, disruptory, obyčejná torpéda, vylepšená torpéda, kvantová torpéda a v záloze jsou i další zbraně. Každá loď má samozřejmě štíty a to klasicky přední, zadní, na levoboku a na pravoboku. V závislosti na třídě lodi jsou štíty silnější nebo slabší a různě rychle se dobíjejí. Pokud vám nepřítel oslabuje jenom jeden konkrétní štít, můžete do něho převádět energii z ostatních štítů, které nejsou zhoubné palbě vystaveny. Většinu systémů napájí energií warp pohon, takže sice na jednu stranu můžete odhodit warp jádro v případě, že hrozí jeho zničení a následný výbuch, na stranu druhou vám to ale nebude moc platné, protože jeho odhozením přijdete téměř o vše ostatní včetně kupříkladu štítů. Novinkou, která se do The Neutral Zone 2 nepochybně vloudila z taktické simulace Starfleet Command, jsou miny. K čemu se taková věcička hodí, jistě nemá cenu popisovat. Pronásledování nepřátel bude hned o něco obtížnější. Stejně tak se ve hře objeví raketoplány, kterým budeme moci vydávat několik různých rozkazů. Ať už se jedná o patrolování mezi stanovenými body, obranu satelitu nebo ochranu naší lodi. Zajímavé je, že již vypuštěný raketoplán můžete stáhnout zpět do hangáru pomocí vlečného paprsku. Dále tu máme již zmíněný satelit, jenž slouží jako vaše další oko a po vypuštění do vesmíru předává vám a vašim spojencům z týmu informace o všem, co se děje v jeho okolí. Mezi další vychytávky patří spuštění autodestrukce lodi nebo odpálení odhozeného warp jádra fotonovým torpédem. Na domovské stránce The Neutral Zone 2 si kromě dalších doplňkových informací můžete též podrobně nastudovat rozložení ovládacích mechanismů a nabízené funkce taktické a navigační konzole a panelu distribuce energie. Osobně se nechám překvapit, jak moc použitelné grafické rozhraní nakonec bude, protože momentálně by se k celkovému vzhledu nějaké námitky našly. Ať už se jedná o přílišnou velikost konzol nebo mírně chaotické uspořádání některých prvků. Jednoduše řečeno, uživatelské rozhraní bych prozatím označil za „zbytečně přeplácané“, ale uvidíme. Také bych řekl, že v současné době Krešimir ani sám pořádně neví, co všechno ve své hře chce mít, a jako přeplácaný se jeví i celý zamýšlený herní koncept. Na jednu stranu o The Neutral Zone 2 prohlašuje, že se jedná o velmi rychlou hru, na straně druhé do hry pod tlakem pere přehršel taktických prvků, které mohou najít své uplatnění leda tak v simulacích Starfleet Command nebo simulátoru Bridge Commander. Rozdáváním rozkazů vypuštěným raketoplánům, schováváním v mlhovinách nebo převáděním energie mezi štíty to přitom zdaleka nekončí. Kromě jiného si také budete moci opravovat poškozené systémy a pokud jich bude poškozeno vícero, budou se řadit do fronty, v níž je budete moci libovolně přeskupovat. Něco takového si se zběsilou akční střílečkou už moc nerozumí a mohlo by to působit zbytečně nebo rušivě. Oproti prvnímu dílu se můžeme těšit na kampaně pro jednoho hráče, které se budou – jak už tomu tak bývá – dělit na několik misí postupně vyprávějících hlavní příběh. I když u akčních her stojí příběh někde v temném koutě, necháme se překvapit, co si Krešimir vymyslí za originální zápletky. V plánu je hned několik kampaní a to za Federaci, Klingony, Cardassiany, Romulany, Borgy, Dominion a rebely z řad Makistů. Stěžejním bodem The Neutral Zone 2 však pochopitelně bude souboj více hráčů. Hra kromě klasického deathmatche, čili souboje všech proti všem, nabídne i několik dalších módů. Neméně klasickým typem hry více hráčů je týmový deathmatch, který je zajímavý tím, že v jednom týmu mohou létat lodě pouze jedné rasy. Nepochybně proto, aby na bojišti nevznikal zbytečný chaos. Nejoblíbenějším multiplayer módem v 3D akčních hrách je Capture the Flag. Pro potřeby vesmírné střílečky je však přejmenován na výmluvný Capture the Shuttle, v němž mají oba týmy základnu se zaparkovaným raketoplánem a jejich cílem je ukrást a vlečným paprskem do své základny odtáhnout raketoplán nepřítele. To by mohla být docela švanda. Další na řadě je mód Domination, který je dnes již také notorický známý. Po mapě je rozseto několik strategických stanovišť, za jejichž kontrolu získáváte body k dobru. Jakmile počet bodů jednoho týmu dosáhne předepsané hranice, tento tým vyhrává a jede se nanovo. Z vesmírných startrekových her stejně tak známe herní variantu Defend the Starbase, v níž musí týmy zničit soupeřovu hvězdnou základnu, ale zároveň musí dávat pozor a bránit svoji vlastní. Modifikací Deathmatche je mód Survival. V něm má každý z hráčů několik životů a s každým výbuchem své lodi přichází o jeden z nich. Jakmile přijde i o poslední, končí a musí čekat, jak celá bitva dopadne. Při správném vybalancování by mohl být zábavný i další z chystaných módů, Tag aneb hra na babu. Asi všichni víte, jak taková hra probíhá, takže nemá cenu se tu o této variantě rozepisovat. Posledním módem bude závodní Race, který můžete vyhrát tak, že jako první projedete stanoveným počtem kol nebo tak, že zničíte všechny ostatní hráče. Rozhodně se tedy máme na co těšit. V takovéto hře nesmí samozřejmě chybět spousta různých bonusů, které se čas od času objevují na hrací ploše a za chvíli zase zmizí. Velmi zákeřná nepochybně bude možnost tyto bonusy zničit střelbou. Pomalu kolabujícího nepřítele plazícího se pro plné zdraví něco takového jistě nepotěší. Další novinkou, kterou už jsem ale kdesi viděl, je existence doků, v nichž si svoji loď můžete nechat rychle opravit a vyrazit tak znovu s plným elánem do víru bitvy. Před nějakou dobou jsem mluvil o přeplácanosti. Té nasazuje korunu nová funkce ve hře více hráčů, na kterou je podle všeho Krešimir poměrně pyšný, ale já o jejím významu silně pochybuji. Jedná se o funkci týmového vůdce, do které je pasován jeden z týmových spoluhráčů, který poté může své svěřence komandovat, rozdělovat je do útočných formací, přikazovat jim kam mají letět a na co zaútočit a tak dále. Krešimir to má sice moc pěkně vymyšleno: po vydání rozkazu se na obrazovce podřízeného hráče objeví šipka směřující k místu, kam má hráč letět a splnit příkaz, ale jak bude někdo v adrenalinové akční řeži takto takticky uvažovat, vezmeme-li navíc v potaz rychlost, se kterou se lodě budou po mapě pohybovat, to si dost dobře nedokáži představit. Nehledě na to, že si určitě spousta lidí nenechá kecat do toho, kam se svojí loďkou právě teď poletí. Něco podobného bude určitě mnohem lépe fungovat v herně, kde na sebe budou spoluhráči řvát přes celou místnost ve snaze dosáhnout kýženého vítězství, tak jak tomu bývá kupříkladu v Elite Force 2. Na domovské stránce The Neutral Zone 2 si momentálně můžete stáhnout dvě technologická dema. První z nich je jednoduchou ukázkou toho, jak funguje kolizní systém, ačkoliv ve hře by měla být použita jeho sofistikovanější varianta. V druhém technologickém demu si zase můžete vyzkoušet, jak bude vypadat loď přecházející na warp rychlost. A pokud byste se chtěli zapojit do procesu odlaďování, můžete si stáhnout taktéž první alfa verzi a podívat se na zoubek uživatelskému rozhraní. Na konec článku většinou patří několik slov závěrem. Star Trek: The Neutral Zone 2 by podle všeho mohla být zábavnou akční rubanicí, samozřejmě nejlépe při hře několika lidí po síti. Už první díl byl povedený, takže pokud se autorovi podaří dotáhnout vše, co plánuje, do zdárného konce, mohli bychom si zase jednou pořádně zařádit. Martin Kovář, Star Trek Games.CZ Přidáno: 7.1.2005 Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: The Neutral Zone 2 zde.