První dojmy z hraní Jiřího Bigase
Předem vás však chci upozornit, že tohle není žádné preview, nebudu zde tedy vypisovat výrobci slibované možnosti hry atp., pokud tedy nevíte, o čem je vlastně řeč, nebo si chcete hru alespoň trochu připomenout, vřele vám doporučuji, nasměrovat vaše zraky nejprve na dříve publikovaný článek, pojednávající o hře spíše z obecného hlediska. Já se dnes zaměřím čistě na dojmy z hraní a mé první poznatky o hře.
Po vcelku příjemně vyvedené instalaci hry, jež standardně nabízí i nejnovější DirectX či vybavení počítače softwarem GameSpy Arcade, umožňujícím vám hraní po internetu, je již třeba jen nakonfigurovat rozlišení hry, případně se mrknout, zda-li není k dispozici nějaký nový update a už, už se můžete vrhnout na titul samotný. Intro zdálo se být vyvedeno slušně, leč na mém Duronu 900 MHz jsme z něj příliš neměli, a tak následoval briskní přesun do hlavního menu. Standardní volby kampaně, multiplayeru či single mise tentokrát posílila i multiplayerová kampaň, na jejíž testování však již nezbyl čas. Jen tak mezi námi, on i kdyby zbyl, kdo by s námi asi tak hrál, když jsme byli asi skutečně jedni z mála, jimž se tato verze dostala do pařát?!?! Promptně jsme tedy přistoupili a postupně okusili hlavní kampaň za Klingony, Romulany, Federaci a jakousi dodatkovou dobývací kampaň za Borgy. Rozdíl mezi těmito dvěmi volbami se nám zatím nepodařil přesně vypátrat a mě už asi ani nepodaří, ale snad vás o jich významu bude informovat Martin. Zajímavým faktorem však je, že vývojáři tentokráte přistoupili k modelu ne nepodobnému tomu, jež byl naposledy použit např. u strategie Star Trek: Armada, jež hráči sice umožní začít hrát hru za jakoukoli afilaci, ale zároveň jej upozorní, že jedna, resp. dvě předešlé zatím nejsou dokončené a mohl by tedy mít při hraní jisté problémy, jelikož jejich obtížnost má stoupající tendenci. Tím jsme byli pochopitelně mírně rozladěni, jelikož hrát za Spojenou federaci planet (jsme přeci hodní hoši), se tak zdálo být čirým bláznovstvím, tedy alespoň napoprvé.
Co vám mám vyprávět? Star Trek: Starfleet Command 3 (dále jen SFC3) je i přes sliby autorů v mnohém až nepříjemně podobný svým dvěma předchůdcům, a tak jsem záhy nabyl dojmu, že příliš nováčků se asi přeci jen na hraní této série nechytí a hrou vezmou zavděk spíše ostřílení veteráni, jež si projeli již oba předešlé díly i datadisk. Nový díl sice hráči v mnohém uleví a jisté herní principy, které byly, dle mého soudu, zbytečně komplikované, výrazně zjednoduší, přesto se však nedá říci, že by byl SFC3 bůhvíjak jednoduchou záležitostí, právě naopak! Jak jsem tedy již uvedl, masu nových hráčů bych příliš neočekával, avšak zároveň mám obavy, zda-li tyto novinky naprosto paradoxně nerozladí spíše zatím věrné hardcore příznivce této trilogie.
Na každé hře si samozřejmě člověk jako první všímá grafiky a vizuální stránky vůbec. Nejinak tomu bylo i v mém případě, avšak zatím si nejsem finálním dojmem ze hry zcela jist. Nerad bych se zbytečně unáhlil, za těch pár hodin jsem samozřejmě nestačil vidět vše, co hra, potažmo její engine, nabízí, ale můj prozatímní dojem je takový, že vizuální stránka působí poměrně příjemným dojmem. Nenabízí sice nic extra, nic, z čeho by vám vypadly bulvy z očních důlků a rozkutálely se někam po stole, ale na druhou stranu se zdálo, že všechny modely lodí jsou odvedeny celkem precizně, částicové efekty působí taktéž navýsost jemně a nejinak je tomu i s planetami, mlhovinami i dalšími vesmírnými objekty. Občas se sice stávalo, že textury se nějak podivně rozmazávaly či křížily, avšak to je věc vcelku přehlédnutelná, ač se nedomnívám, že by se ji vývojáři do finální verze pokoušeli vychytat. Poněkud prapodivně však působila střelba torpéd, jež v 50% minula bezpečně cíl, ale objekt samotný byl zobrazen tak, že plynule prolétával povětšinou přímo skrze lodi, což je docela ostuda.
Naopak taková hudební složka a zvukové efekty na mne dělaly téměř bezchybný dojem. Exploze i střelba je naprosto „autentická“ a hudební doprovod též velmi pružně reagoval na vždy náhle nastalou situaci, a to ať již v boji či při běžném průzkumu nebo letu. Trochu méně solidně na mne působila AI počítačem řízených lodí, ale to je složka, jež se může měnit den ode dne, a tak bych se nerad ukvapil s jejím případně méně pozitivním hodnocením. Přeci jen, do vydání ještě nějaký ten čas zbývá.
No, už se mi to nechce dál rozmazávat, mám po dvou článcích a jednom referátu a věřte nebo ne, jsem z toho celkem grogy. Snad vám tato rychlo-nalévárna o hře něco zajímavého napověděla, a pokud ne, omluvte mne, prosím, ale jsem jaksi společensky indisponován. Jakékoli případné dotazy směle piště do diskuse či mailujte, rád a ochotně vám, pokud to bude v mých silách, vždy odpovím.
Výrobce: Taldren
Vydavatel: Activision
Distributor v ČR: Cenega Czech
Homepage : gaming.startrek.com/games/sfc3
Datum vydání: v ČR 22. listopadu 2002
3D Akcelerace: Ano
Znalost AJ: Potřebná
Žánr: vesmírná strategie
Platformy: PC only
Multiplayer: Ano
Jiří Bigas,
Star Trek Games.CZ
Přidáno: 9.11.2002
Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Starfleet Command 3 najdete zde.