Starfleet Command 3 logo
První dojmy

Česká verze   English version

Jelikož jsem mohl věnovat testování nové vesmírné taktické simulace Star Trek: Starfleet Command 3 (SFC) nepoměrně více času než Jirka, využil jsem této možnosti a zapůjčenou beta verzi hry řádně prosmejčil. V tomto článku se tak můžete dozvědět, jaké dojmy ve mně tato hra zanechala po necelých dvaceti hodinách hraní. Nečekejte, že vám tu ale dopodrobna rozeberu vše, co na vás během hraní čeká. Něco z toho se ještě může v plné verzi změnit a také si musím schovat něco na recenzi.

Tento článek bude možná unikátní také v tom, že se v něm nebudu odvolávat na předešlé díly této série. To proto, že jsem je nikdy nehrál a nemám tudíž nejmenší ponětí o změnách, kterými hra prošla. Jelikož však záměrem tvůrců bylo hru zjednodušit a zpřístupnit novým hráčům, myslím, že tento můj pohled se může lépe ztotožnit s pohledem člověka, který by rád věděl, jestli je tato hra pro něj to pravé či ne.

S touto lodí jsme dokončil klingonskou kampaň  Černá díra v cestě nevěští nic dobrého  Souboj s nepřítelem v poli asteroidů a navíc ještě v mlhovině  Blížíme se k hvězdné základně Unity One

Jak již nepochybně víte, dělí se SFC3 na tři kampaně – klingonskou, romulanskou a federální. Všechny se pak více či méně točí kolem nové klingonsko-federální hvězdné základny zvané Unity One. Tvůrci hry doporučují hrát kampaně ve výše uvedeném pořadí, tj. začít s Klingony, pak vyzkoušet Romulany a celou hru zakončit federální kampaní. Ačkoliv to může být spoustě z nás (včetně mě) proti srsti, je opravdu nejlepší nechat si Federaci až na konec, protože kampaně mají (soudě podle prvních pokusů) rostoucí obtížnost (a kromě toho si příběh hry lépe vychutnáte). Jelikož se mi přibližně po třinácti hodinách čistého času podařilo úspěšně dokončit klingonskou kampaň, mohu se vám o ní krátce zmínit. Ať už budete hrát za kteroukoliv ze zúčastněných stran, vždy začnete svoji pouť s jednou z nejslabších lodí flotily. V klingonských obranných silách tuto funkci plní loď třídy K’Vort. Zbraně sice nic moc, stejně tak štíty toho moc nevydrží, zato její manévrovatelnost je nepřekonatelná. Samozřejmě že celou hru nebudete velet jen této malé lodi. Za úspěšně vykonané mise, které jsou vám buď přiděleny v souladu s postupující kampaní, a které jsou pevně dané, nebo za mise, na které narazíte cestou, a pro které se můžete dobrovolně rozhodnout, totiž získáváte tzv. prestižní body. Tyto body můžete využívat buď k nákupu lodí vyšších tříd nebo (a to především) k vylepšování své momentálně vlastněné lodi. Tato možnost, tzv. refit, je opravdu skvělým prvkem, který vás dokáže na dlouhou dobu připoutat k obrazovce s nastavením lodi. I když se teď možná lekli všichni ti, kteří nikdy nepracovali jako šéfinženýři hvězdných lodí, pravdou je, že tato možnost je velmi zábavná a velmi jednoduchá a její pochopení vám nezabere ani pět minut. O refitu bych tu mohl povídat dlouze a ještě déle, pro dnešní účely to ale zkrátím. Nastavení lodi provádíte na šesti obrazovkách (štíty, primární zbraně, těžké zbraně, trup, počítačové systémy na můstku a motory). Základním limitujícím prvkem přestavby lodi je její hmotnost, resp. hmotnost jednotlivých systémů. Určitě by se vám líbilo vyzbrojit se hned do začátku nejtěžšími zbraněmi, nejlepším plátováním atd., ale když takovouto zátěž vaše loď neunese, můžete si o těchto vymoženostech nechat jen zdát (prozatím). Jelikož se některé systémy vzájemně ovlivňují a vylučují (např. primární a těžké zbraně), nabízí se tu více než nepřeberné množství variant, které si můžete sestavit. Chcete mít super výkonné disruptory? Fajn, ale zapomeňte na polaronová torpéda a iontový kanón. Prostě, jak už jsem řekl, mohl bych dlouze vyprávět a konce bych se nedobral, pojďme radši o kus dál. Za prestižní body si také můžete dokupovat některé další prvky, které se na bitevním poli určitě neztratí. Mezi ně patří raketoplány (které můžete instruovat a posléze vyslat z lodi ven), miny (nemůžete se zbavit dotírajícího pronásledovatele? Vypusťte za sebe minu, schválně co na to řekne) a především mariňáci. Mariňákům stačí říct, který systém mají po svém nalodění se na loď nepřítele vyřadit a oni tak provedou (nebo se o to alespoň pokusí). Nejdřív však musíte vyřadit štíty nepřítele a přiblížit se na velmi krátkou transportní vzdálenost. Ve finále se vašim mariňákům může podařit posádku nepřátelské lodi přemoct a získat tak vládu nad lodí. Rázem tak můžete velet své vlastní mini-flotile. Jakoby nestačilo, že máte problémy sami se sebou, musíte se teď ještě starat o svoji flotilu. Naštěstí je i toto vyřešeno velmi přehledně, takže stačí pár kliknutí a všichni ve flotile ví, co mají dělat. Nesmím zapomenout ani na další prvek, kterým jsou důstojníci. Bohužel si nemohu pomoct, ale mám pocit, že v tomto místě to celé vyprchá někam do prázdna. Sice je pravda, že čím zkušenější vaši důstojníci jsou, tím vyšší výkony podávají, ve skutečnosti se o ně ale příliš starat nemusíte. Já jsem osobně provedl škatulata jen před prvními dvěma misemi. Od té doby však byli moji důstojníci jasně lepší než ti, kteří se mi nabízeli na nejrůznějších základnách a netrvalo dlouho a všichni se stali legendami. Avizovaná dilemata vzdát misi či přijít o legendárního taktického důstojníka vzala aspoň u Klingonů za své, protože u nich platí nedokončená mise = game over, a když už se nedaří, je tu vždy funkce save/load (i když naštěstí jen mezi misemi a ne v jejich průběhu). Jak jsem zahlédl, u Federace to takto přísné s game over být nemusí, takže možná že tam dostanou ona nervy drásající rozhodnutí být či nebýt dostatek prostoru.

Boj na ochranu Unity One  Klingonský Fek'lhr vs federální Sovereign  Poslední instrukce od Kolektivu a dobyvatelská kampaň může začít  Borgská Koule je obtížným protivníkem

Nejdůležitější částí hry jsou ale samozřejmě bitvy. Většina misí začíná takovým nevinným zadáním, které se po vzoru Bridge Commandera zvrhne v pořádnou melu, kdy okolní prostor zaplňují miny, všude létají torpéda, disruptorové či phaserové paprsky a mezi tím vším se míchají všudypřítomné raketoplány. Chvíli vám určitě zabere, než se naučíte s lodí řádně manévrovat, ale pak to začne stát za to. Prostředí, ve kterém se bitvy odehrávají, je vykresleno velmi pěkně. Nechybí menší překážky jako asteroidy, větší překážky jako planety a oslepující zářící hvězdy. K tomu si připočtěte černé díry a různě zbarvené mlhoviny a scenérie je dokončena. Grafické efekty při samotných soubojích jsou také zdařilé, takže když paprsek disruptoru lízne štíty nepřítele, vypadá to přesně jako v seriálu. Musím se přiznat, že jak jsem se právě těchto bitev bál, po pár hodinách tréninku jsem si osvojil několik účinných taktik a začal si bitvy plně užívat. Samozřejmě že i větší loď s drtivou palebnou silou výrazně přispívá k tomu pravému požitku z bitvy. Doprovodné zvukové efekty jsou standardně na úrovni, uvidíme, jestli se v ostré verzi rozšíří park hudebních stop hrajících při bitvách.

To by bylo opravdu velmi stručně k průběhu hry v kampani a teď ještě několik věcí obecně. Součástí hry je nezbytný tutorial, kterým vás provede kdo jiný než kapitán Jean-Luc Picard. Tutorial je tedy očividně proveden z pohledu Federace, nechybí však dva průvodci klingonskými a romulanskými bitevními taktikami. Kromě základních tří kampaní ve hře existuje ještě čtveřice tzv. dobyvatelských kampaní, ve kterých je vaším cílem ovládnout Galaxii. Čtyři? Jistě – nezapomínte na Borgy! Do jejich flotily přibylo několik modifikací starých a pár zcela nových plavidel. Vše je však přísně podřízeno geometrickému stavebnímu slohu Borgů, takže se zamyslete, které tvary jste u borgských lodí ještě neviděli a možná si dokážete představit, co vás čeká. Ne nepodstatnou součástí SFC3 je multiplayer, který se odehrává ve vesmíru nové Dynaverse 3. Tuto možnost jsem bohužel (no, dostal bych na frak, takže spíš naštěstí) neměl možnost vyzkoušet, ale je tam a čeká na vás! Když se zrovna nemůžete připojit k Internetu, můžete v poklidu trénovat ať už v lokálním šarvátkovém multiplayeru nebo i třeba jen single skirmishi proti počítačem řízeným protivníkům. Taková průprava se vám bude zcela jistě hodit.

Uvidíme, jak dlouho odolá raketoplán pirátů Borgskému Diamantu  Bratrovražedný souboj dvou Akir  Všichni proti všem - hlavně však proti mně

Beta verze, kterou mám k dispozici, obsahuje několik menších chybek, které tu ale nemá cenu rozebírat, protože momentálně jsou již s největší pravděpodobností minulostí. V tomto textu jsem neuvedl záměrně velké množství dalších zajímavých informací, které si pošetřím až do recenze plné verze, která se doufejme objeví co nejdříve. Už teď ale mohu zodpovědně prohlásit, že Taldren odvedl výbornou práci a snad autory i potěší fakt, že si už teď získali nového člena velké komunity Starfleet Command.

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ

Přidáno: 3.11.2002
Užitečné odkazy:
Taldren: www.taldren.com
Activision: www.activision.com
Star Trek: Starfleet Command 3 homepage: gaming.startrek.com/games/sfc3


Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Starfleet Command 3 najdete zde.