Starfleet Academy logo

Poprvé máte možnost zalétat si v legendární U.S.S. Enterprise. To ale samo o sobě nezaručuje dokonalou hru - je plná paradoxů, ze kterých jen tak tak vybruslila.

Ovládání distribuce energie.Pro začátek si uvědomme, že se na hře pracuje přes tři roky (odkládané vydání je vám asi dobře známé). Důvod pro její vytvoření je víc než zřejmý. Star Trek sice není dnes tak populární jako dřív, ale přesto jde o moc a moc známou záležitost a na nové trekové filmy se do kina chodí stále. Toho jsou si vědomi i výrobci počítačových her, kteří mezi sebou svádějí opravdové bitvy o ukořistění práv na vytvoření hry podle jakéhokoliv filmu či televizní série. Microprose uspěla v případě získání práv z posledních dvou filmů. GT a Virgin mají střídavé úspěchy při boji o Star Trek: Voyager a ani Next Generation či Deep Space Nine nejsou opomíjeny. Interplay se přesto skálopevně drží první a vlastně nejslavnější (a podle mnohých i nejlepší) série s kapitánem Kirkem, poradcem Spockem a dalšími postavami. Zatím byli přeneseni do hry v kreslené formě, možná si vzpomenete na Star Trek: 25th Anniversary či Star Trek: Judgement Rites. Příjemné hry, které jistě nadchly mnoho hráčů. Ještě více je asi nadchne připravovaná Star Trek: Secret of Vulcan Fury, kde se nám (asi na sedmi cédéčkách) naši známí představí v motion-capture podobě, která vypadá fakt neuvěřitelně. Zatím to ale všechno byly „jen” adventury (to se týká nejen těch od Interplay, ale i A Final Unity či Generations od Microprose), které sice více či méně úspěšně navozovaly atmosféru dobrodružství jednotlivých členů posádky na různých planetách, ale slavné U.S.S. Enterprise NCC 1701-A (až E) se věnovaly jen málo. A právě až Star Trek: Starfleet Academy se premiérově pokouší zaměřit se hlavně na ovládání této lodi. K tomu se ve hře i poprvé setkáte s digitalizovanou podobou hlavních hrdinů ve speciálně pro hru natočených sekvencích (v Generations to byly převážně scény z filmu). Ale pěkně popořádku.

Vám je svěřena role Davida Forestera, studenta kalifornské Akademie Hvězdné flotily. Čekají vás poslední dva roky, ve kterých musíte prokázat, že jste opravdu tak schopný, autoritativní, odvážný a rozhodný, aby vám někdy mohla být svěřena loď Hvězdné flotily Federace. Tyto vaše vlastnosti nebudou procvičovány jen v akci, ale také na základně. Tam se totiž v rádoby adventurních částech budete muset starat o svou posádku, usmiřovat ji při vzájemných konfliktech a usměrňovat ji na cestě jako důstojník flotily. A i zde narážíme na klady a zápory. Samozřejmě potěší vidět zase po letech staré známé – Williama Shatnera jako kapitána James T. Kirka, Waltera Koeniga jako Chekova a George Takei jako kapitána Sulu, kteří vám jako učitelé na Akademii předávají své bohaté zkušenosti. Jejich výstupy jsou jistě příjemnou vzpruhou pro kadeta, jako jste vy. Bohužel ne všichni ostatní mají takové herecké zkušenosti jako oni. Zajímavé je spatřit jednotlivé (hezky renderované) lokace proslavené Akademie. Jenže zápletka, která se v ní odehrává, není, i přes přispění zkušených scenáristů desítek dílů Star Treku příliš nápaditá a přitažlivá. Zejména tehdy, Dravý pták svou bitvu prohrál.když případ konspirace řešíte pomocí nepříliš častého vybírání odpovědí při filmových sekvencích. Prostě podle vámi zvolené odpovědi (ze dvou či tří možných) se trochu změní vývoj dějové linie, to je celá adventure – část. Skoro si říkám, že by autoři udělali lépe, kdyby zrušili i tu trochu interakce, a vy se jen koukali na hezké filmečky.

Přecházím k hlavní části hry, tedy simulátoru Enterprise, to je paradox už od jeho podstaty. Ve více než dvaceti misích si zalétáte ve čtyřech různých typech lodí Federace, včetně samotné Enterprise. A pokud chcete, abyste si užili trochu akce a ne jen udíleli rozkazy “Phasery pal”, “Únikový manévr”, “Rychlost 8.5”, “Start” nebo radši ono známé “Engage”, musíte zvolit přístup Wing Commanderů či X-Wingů a TIE Fighterů. To ale znamená relativní jednoduchost, změnu rychlosti, rychlé manévrování a střelbu z různých zbraní, což je pro jedno – či několikamístné stihačky či o něco větší válečné lodě dostačující. Jenže Enterprise a jí podobné byla loď pro stovky, ne-li tisíce lidí, každý dělal něco, jeden se staral o motory, druhý o štíty, třetí o zbraně, další o navigaci, další o komunikaci atd. Takových problémů by se dalo najít ještě více, ale raději vám řeknu , jak si s tím poradili tvůrci Star Trek: Starfleet Academy.

Takže – máte přístup na několik stanovišť (strojovna, navigace, zbraně atp.); buďto mezi nimi můžete jakoby procházet, nebo přepínat pomocí klávesových zkratek, což je rychlejší, a tudíž používanější. Na nich můžete provádět více či méně důležité funkce. Například můžete měnit kurs, ale jednodušší je počkat na jeho automatické určení. Můžete přepnout na komunikační obrazovku a z ní vybírat, s kým se spojíte, nebo si tento seznam můžete vyvolat klávesovou zkratkou při venkovním pohledu. Pohled z kapitánského křesla na hlavní obrazovku.Když jsem se zmínil o pohledech, tak musím dodat, že nejde o klasický venkovní pohled, ale spíše o fullscreenový pohled místo výhledu skrz můstek s hlavní obrazovkou (tudíž limitovaný výhled). Jiné pohledy zde bohužel nejsou, ani z boku, ani zezadu, a ani za odlétajícím torpédem. To bylo jen takové záporné odbočení. Ovládání lodi při boji by mohlo být bez problémů, ale také není. Samozřejmě libovolně manévrujete jako s nějakou lehkou stíhačkou, ale když dojde k poškození a oslabení štítů, musíte si pohrávat s různými ukazateli na obrazovkách, na kterých z boje nevidíte ani ň. Nehledě na to, že při boji nemáte valný přehled o stavu svých štítů (až na úsečné poznámky, že přední část štítu je oslabena, levá je na 50 % atd., to vše ve velké rychlosti), a dokonce ani nemáte možnost převést třeba všechnu energii do předních či zadních štítů, abyste mohli taktizovat, nebo si jen zachraňovat kůži. Zkrátka spousta funkcí je zbytečně překombinovaná či nepotřebná a naopak – pár užitečných a urychlovacích funkcí zde chybí. Enterprise hra v jistých situacích připomíná, ale většinou to je akční konflikt, během kterého nepoznáte, že ovládáte loď obřích rozměrů se stovkami členů posádky na palubě. S lodí se ale samozřejmě létat dá a zvyknete si na všechno, ale do kůže člena posádky či dokonce kapitána Enterprise se „neoblečete“.

Během všech misí dostáváte rozličné úkoly a rozkazy. Prozkoumáváte vraky lodí či potenciální pirátské lodě pomocí skenerů. To samé činíte s planetami. Hovoříte s příslušníky různých civilizací, dokonce s některými uzavíráte příměří. Teleportujete lidi z ohrožených míst. Hledáte zamaskovanou loď. Pomocí transportního paprsku přenášíte větší předměty, jako třeba radioaktivní asteroidy z blízkosti obydlených planet. A nebudou chybět ani úkoly zachránit určitou loď, či naopak jinou pronásledovat a zajmout nebo zničit. Škoda, že při bojích nemáte zrovna moc velký arsenál, jen phasery a fotonová torpéda. Rozmanitost je naštěstí větší u zmiňovaných úkolů, jako například když jste poslán do prostorů s vysokou ionizací, a proto je snížen výkon senzorů a tím i vaše viditelnost. Váš vědecký důstojník Sturek.Dodatečné příkazy dostáváte i během plněné mise, přičemž některé z nich mohou být i zásadně nesprávné, v nesouladu s regulemi, takže někdy je i nutné určitý příkaz neposlechnout a vyřešit problém jiným způsobem, jinak budete celou misi opakovat. Což můžete dělat hodně často, protože ani jednu misi neplníte v reálu, ale vlastně jen v simulátoru. To je sice dobré, protože Kirk vám do simulátoru může zadat známou misi Kobayashi Maru, ale na druhou stranu se nikdy neocitnete v opravdové bitvě. To si ale můžete vynahradit v jakémsi editoru misí, kde si zvolíte místo a počet lodí v onom prostoru a bitva může začít. Anebo si startrekovské konflikty můžete zkusit až v osmi lidech proti kámošům po síti. Takže si vyzkoušíte a uvidíte všechny možné známé i méně známé typy lodí. Velmi dobře vymodelované klingonské Dravé ptáky s maskovacím zařízením či romulanské těžké křižníky. Celkem to je přes třicet “realisticky” vypadajících lodí, se stínováním, texturami a všemi možnými detaily. Nijak zvlášť ohromující to není ani na 3Dfx, ale vypadá to velmi dobře. Realistické jsou i zvuky střelby, výbuchů, šumění v interkomu, pípání různých kontrolek či houkání poplachové sirény. K tomu vám hraje i původní hudba, takže vžít se do tuhých konfliktům mezi Federací a Klingony nic nebrání. Suma sumárum, jako v Enterprise se moc necítíte, ale jako během vesmírné bitvy ve startrekovském vesmíru ano.

Tomáš Smolík,
Level

Přidáno: 25.8.2004

Použito se svolením časopisu Level.


Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Starfleet Academy najdete zde.