)
Na začátku demo mise se dovídáme, že Klingoni vynalezli nový prototyp maskování, díky němuž mohou střílet zamaskovaní, jak už se jim to kdysi dávno na sklonku éry kapitána Kirka povedlo. Protože tím je ohroženo mírové poslání Spojené federace planet, není jiného řešení, než experimentální loď zničit. A co čert nechtěl, nejblíže to máte vy a vaše hvězdná loď třídy Nebula. Zpracování je pro hry tohoto typu nejklasičtější. Vaše loď se po většinu času drží při spodním okraji, zatímco nepřátelé přilétávají seshora a snaží se vás zničit. Protože se první demoverze zaměřuje pouze na konflikt s Klingonskou říší, narazíte při svém putování na plavidla tříd B’rel, K’tinga a Vor’cha. Všichni po sobě vesele střílíte různobarevná torpéda, nepřátelé po určitém počtu zásahu explodují, čas od času vybuchnete i vy, aby vám to nebylo líto, a tak to jde dál až do konce mise. Potěšitelné je, že B’rely po obrazovce nelétají jen odshora dolů, ale poletují všemožně, kam se jim zamane, takže vás občas mohou i nepříjemně skřípnout v rohu. Obrázky lodiček jsou klasicky odněkud převzaté, takže nevypadají vůbec špatně, na pozadí bojiště se objevují různé mlhoviny, hvězdy a galaxie, tudíž se dá říct, že jednotvárnost a výhradní čerň vesmíru nehrozí. Za každého zničeného nepřítele vám přibude nějaký ten bodík, přičemž když jich nashromáždíte určité množství, dostane se vám bonusu v podobě vylepšených zbraní. Tu a tam se seshora snese i federální odznáček, který má hned dvojí účinek – pokud ho seberete, přidá vám spoustu bodů a také jeden život navíc. )
A teď přicházíme k největšímu kamenu úrazu této demoverze, kterým je její nevybalancovanost. Váš případný úspěch či neúspěch při plnění mise je totiž přímo vázán na počet odznáčků, které se vám snesou z nebes, sebrat je bývá prkotina. Samotným sestřelováním nepřátel totiž nemůžete získat dostatečný počet bodů, abyste byli schopni svými zbraněmi čelit závěrečnému bossovi. Jednoduše potřebujete body za sesbírané odznáčky, a také samozřejmě několik životů navíc. Jelikož se však odznáčky ve hře objevují nahodile, může se vám stát, že za celou (neúspěšnou) misi nenarazíte ani na jeden z nich. Naopak někdy jich je zase tolik, že už se vám ani nezvyšuje počet náhradních životů. Jasná chybka, která mírně zamrzí. Další drobný problém vyvstává v otázce herní dynamiky. Co si budeme povídat, plavidlo třídy Nebula nemůže být tak obratné jako klingonský Dravec a nutně tak nabudete dojmu, že vaše loď je pomalá a vůbec líná. Přece jenom byl dobrý důvod, proč oblíbené akční vesmírné střílečky z osmdesátých a devadesátých let usazovaly hráče do kokpitu ultrarychlých žihadel. Na druhou stranu, zvyknout se na to dá, takže to nemá cenu příliš rozebírat. Akci podkresluje příjemná hudba a na těch pár zvucích se toho také moc zkazit nedá. Pojďme se už raději podívat na druhé demo.)
Nejmarkantnější změnu zjistíte okamžitě po jeho spuštění. Grafika se posunula o krok kupředu a všechno vypadá mnohem elegantněji a přívětivěji, ač to ani předtím nebylo vůbec špatné. Zbrusu nové je herní rozhraní, které by však podle obrázků na domovské stránce nemělo být konečné. Najdou se ale i další rozdíly. Z Nebuly jsme přesídlili na mocnější loď třídy Sovereign, počet životů se smrskl na jeden jediný, přibyly štíty, které tak trochu suplují druhý dobíjitelný život. Časově se posouváme někam do období Války s Dominionem, takže nás místo klingonských Dravců ohrožují neméně čiperní jem’hadarští stíhači. Kromě nich pak přibývá i klingonský bitevní křižník třídy Negh’Var nebo cardassijský Galor. Zůstávají federální odznáčky, které stejně jako posledně přičítají body na vaše konto a vzhledem k neexistenci životů alespoň doplňují sílu trupu na stoprocentní hodnotu. S přibývající body se nám tentokrát nezvyšuje počet torpéd vystřelených naráz, ale po překročení určité hranice začneme střílet kvantovými torpédy. A tu je další změna, počet torpéd již není nekonečný, takže si musíte dávat pozor a neplýtvat s nimi, protože pokud vám klasická torpéda dojdou dřív, než si vysloužíte ta kvantová, moc nadějí na úspěch nemáte (teoretickou možnost v nahamounění zbytku bodů pomocí odznáčků opomíjím, protože jich tentokrát lítá zatraceně málo). Našli bychom i pár problémů. Kupříkladu zamrzí, když na vás ze strany létají torpéda vystřelená neviditelným nepřítelem. Neviditelným možná jen proto, že letí schovaný za herním rozhraním, přesto však oproti všem očekáváním aktivně útočí. Stejně tak tropí neplechy Negh’Vary útočící zezadu, kde nemáte šanci rozumně zareagovat. )
Ono celkově přituhlo, co se obtížnosti a koncentrace nepřátel ve vesmíru týče. Částečně to je dáno tím, že nepřátelé se generují náhodně, tudíž při opravdu odporné konstelaci hvězd může dojít k tomu, že se jimi hemží celá obrazovka a vy nemáte naději s tím cokoliv udělat. Buď koupíte salvu naváděných torpéd od závěrečného bosse, nebo to vezmete skrz letku stíhačů. Ani jedno řešení však není ideální a na zdraví vám nepřidá. Přehrávaná hudba je tentokrát nestartrekového charakteru, kterážto věc nás těší, protože čeho je moc, toho je příliš.Když si tedy shrneme naše dojmy z obou demoverzí Star Trek: Revolution, vychází nám, že tato hra má nezanedbatelný potenciál. Mezi její jasné klady patří grafická prezentace, rozhodně nechybí řada zajímavých nápadů, jen je potřeba dotáhnout vše do konce a nezapomenout celý herní koncept doladit. Prozatím to nicméně vypadá velmi slibně. Podle dostupných informací by Revolution mohla vyjít již v tomto roce. Radek Klein slibuje deset standardních misí spojených v jeden celek napínavým příběhem a jednu bonusovou misi navíc, dále pak velmi zajímavě znějící dvě dějové linie a dvě různé posádky. Komu by nestačila bonusová mise, dočká se i množství dalších tajných bonusů. Těšit se můžeme také na hru více hráčů ve třech různých módech. Zní to dobře, že ano? Už aby to tu bylo.
Domovská stránka Hazard Teamu: www.hazardteam.wz.cz
Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ
Přidáno: 4.2.2005
Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Revolution najdete zde.