)
Jak jsem již naznačil, Borgům se opět zachtělo dobýt náš milovaný Alfa kvadrant a vy jako hrdinný kapitán hvězdné lodi Spojené federace planet třídy Sovereign jste jediný, kdo se jim může postavit. Nemýlím-li se, nabízí Red Alert všeho všudy pět levelů, které spojuje rádoby-příběh. Dvě borgské koule nejprve zaútočí na bezbrannou hvězdnou základnu. Až ji ochráníte, dostane se do potíží další základna, ke které ovšem musíte nejprve doletět a v tom se vám snaží zabránit nekonečný zástup nových borgských koulí. Když už se k ní probojujete, stanete se velitelem spojenecké flotily, která se musí postavit hlavní borgské invazní síle. Nejprve si trochu zabojujete u hvězdné základny, ke které jste se tak pracně dostali a cestou ke své flotile si jen tak náhodou odskočíte k souboji se samotnou krychlí. Co vám budu povídat, zvládnete to a brzy se již v čele devítičlenného šiku utkáte s Borgy na život a na smrt v souboji o naše bytí a nebytí. Příběh tedy neoslní a to jsem se ještě nezmínil o tom, že druhý a třetí level vlastně stačí jenom proletět odzdola nahoru, ve čtvrtém pokropit krychli dvaceti kvantovými torpédy a dílo dokonat (podle mého) silnějším phaserovým paprskem, no a závěrečný souboj nejlépe spácháte tak, že se budete jak blázni točit dokolečka a to by v tom byl čert, abyste nějakou tu nepřátelskou loď netrefili. Herní doba se tak bez potíží vtěsná i do té nejkratší televizní reklamy, takže si jí můžete krátit dlouhou chvíli, kdy se vám nechce už posté hasit Národní divadlo, nebo si na kalhoty lepit žluté papírky.)
Grafické zpracování, čerpající téměř beze zbytku ze zmiňované Armady 2, je kupodivu stejné jako Armada 2, takže za moc nestojí. Ještě, že je hra tak rychlá, většinou budete rádi, když si všimnete, odkud na vás letí zelený phaserový paprsek nebo nějaké to torpédo, na to, abyste sledovali brilantní zakulacenost průsvitných borgských koulí, čas mít nebudete. Bránit se můžete pomocí nevyčerpatelných phaserových paprsků, které je možné střílet pouze před sebe a pomocí vyčerpatelných kvantových torpéd, která jsou samonaváděcí a čas od času dojde ke kuriózní situaci, kdy vidíte, jak torpéda zoufale nahání poletující nepřátele po celé obrazovce.Musím říct, že i na nejnižší obtížnost (na výběr jsou tři stupně) je hra poměrně dosti přísná a stačí pár zásahů, aby vám štíty poklesly na nulu a vy se s brekem rozloučili s kariérou federálního hrdiny. Ve druhém levelu se však vyskytují borgské koule, ze kterých po jejich zničení vypadne energie. Pokud si někdo myslíte, že byste si tu mohli opravit poškozené štíty a zvýšit tak svoje bezpečí před dalším bojem, tak se mýlíte. Energie přibývá zoufale pomalu a čilé koule vás při vší snaze čas od času trefí, takže to po pár minutách vypadá spíše na Nekonečný příběh než na Star Trek.
)
Nejnovější vývoj událostí vám hra popisuje formou hlášení a rozkazů na hlavní obrazovce, která se čas od času objeví. To je sice poměrně zajímavý prvek, ale ve srovnání s krátkostí hry a příběhem na úrovni přejeté zmije vyšumí do ztracena a při druhém hraní (pokud budete mít tu odvahu) ho budete chtít přeskočit (ovšem neúspěšně). Kladně se také nechá hodnotit náznak úvodního intra nebo mezilevelová filmová sekvence (příliš vznešené označení).Zvuky jsou samozřejmě také kompletně přejaty z jedné už radši nejmenované real-time strategie a tudíž nemá cenu se nad nimi pozastavovat. Hudební doprovod tvoří jedna (asi) akční muzika a poté klasický startrekový nápěv, který se zřejmě nikdy neoposlouchá.
Celkově vzato je Star Trek: Red Alert další úsměvnou hříčkou čerpající ze startrekového tématu. Když budete mít chvilinku čas, můžete to risknout a zahrát si ji. Ale pozor! U modemistů (a dalších více či méně podobně rychlých připojení) bude platit, že doba stahování výrazně převýší dobu, po kterou tuto hru budete hrát!
Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ
Přidáno: 9.4.2004
Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Red Alert (Enjoyment Interactive) najdete zde.