Českých freeware startrekových her v poslední době přibývá a to je jedině dobře. V rostoucí konkurenci jsou totiž jejich autoři nuceni vytvářet stále kvalitnější dílka. Většinou buď sami vývojáři veřejně prozradí své plány, nebo se někdo někde prořekne, případně narazíme na informace o chystané hře jiným způsobem. V tomto případě jsme se však o nové hře Star Trek: Klingon Treason dozvěděli až po jejím vydání. I když ji autoři ani poté nijak zvlášť nepropagovali, odhalili jsme ji shodou okolností téměř vzápětí a tak si o ní můžeme něco povědět. Pokud by vás náhodou zajímalo, kam se poděla původní Jirkova recenze, projděte si bouřlivou debatu v našem diskusním klubu na Lapiduchu. Klingon Treason je prvním pokusem českého vývojářského týmu Homo Computers o herní zpracování startrekového námětu. Tým samotný se na tvůrčím poli už nějaký ten pátek pohybuje, avšak až teď se jeho členové rozhodli zahrát i na naši notu. Vybrali si k tomu oblast, která je momentálně velmi oblíbená – téma vesmírné akční střílečky. Do této kategorie také spadají dvě vám jistě známé připravované hry – Final War 2 a Red Alert. Všechny tři však využívají vesmír, akci a spoustu střílení trochu jiným způsobem a Klingon Treason se nejlépe nechá přirovnat k chystané Star Trek: Revolution od Hazard Teamu. Klingon Treason jde ve šlépějích klasických automatových či osmibitových stříleček. Vyberete si svoje plavidlo smrti a vyrážíte do boje proti nekonečným zástupům nepřátel, kteří si na vás již netrpělivě brousí zuby a leští torpédové komory. Vybrat si můžete mezi dvěma různými typy vesmírných lodí. První z nich je klingonský Dravec, který je pomalejší, zato však nabízí větší palebnou sílu a také snese víc nepřátelských zásahů. Alternativou je malá experimentální loď, která je pravým opakem (tj. rychlejší, menší palebná síla a méně toho vydrží). Vyberte si podle libosti, mírně ve výhodě tu možná bude silnější Dravec. Samotná herní náplň je pro námi definovanou kategorii typická. Spodní konec obrazovky hrne vaši loď směrem nahoru, odkud proti vám vylétají haldy nepřátel. Nejste však nutně přikováni na nejspodnější řádce obrazu, ale v případě potřeby můžete vyrazit i kupředu a nepřátele zmást svojí nedočkavostí. Je trochu škoda, že u drobné průzkumné lodi nejde stejně agilně i couvat. Akce by tak mohla být dynamičtější. To je možná obecný problém této hry. Po celou dobu jsem totiž nemohl nesrovnávat Klingon Treason s klasikami typu Xenon nebo Raptor a v Klingon Treason mi především chyběla jejich rychlost a svižnost. Ale to je pouze můj názor, i další indicie ukazují na to, že autoři se zřejmě tomuto stylu přiblížit nechtěli. A proč že se vlastně vydáváte do boje a proti komu riskujete svůj život? Na té druhé – špatné straně tentokrát stojí jinak mírumilovná Spojená federace planet, s jejímiž loděmi máte tu čest se v nerovném souboji utkat. Na pořad dne tak přijde anihilace federálních raketoplánů, lodí tříd Defiant a Intrepid a možná i něčeho dalšího, ale to nemohu tvrdit jistě, protože tak daleko se mi nikdy dolétnout nepodařilo. Příběh hry má něco do činění s tím, že vaše rodina podvedla Federaci i Klingony, vy jste kapitánem jediné lodi, která přežila útok na flotilu Federace a vaším úkolem je dostat se pryč tváří v tvář přesile pomstychtivých nepřátel. Naštěstí se příležitostně objeví cardassianská loď třídy Hideki, díky které si (zvládnete-li provést rychlý propočet Pythagorovy věty) můžete doplnit stav torpéd i zdraví. Nepřátele můžete do zatracení posílat s pomocí již zmíněných torpéd a phaserových paprsků (ať už to reáliím Star Treku odpovídá, nebo ne). Směr palby phaserových paprsků určujete tím, kam kliknete levým tlačítkem myši, chcete-li odpálit torpédo, musíte nejprve zadat ve stupních úhel odpalu a až poté vyrazí torpédo na svou pouť směrem k nepříteli (nebo také ne, podle toho, jak dobře jste odhadli vaši vzájemnou pozici). Přístup je to jistě inovativní, ale posouzení toho, jestli je to krok kupředu či ne, nechám na každém z vás. Až příliš brzy totiž přijdete na to, že nejlepší je postavit se protivníkovi čelem a torpéda odpalovat v úhlu devadesáti stupňů. Pokud byste čekali, že ze zničených nepřátel vypadnou nějaká vylepšení nebo náhradní torpéda nebo tak podobně, čekali byste marně. Destruktivní výbuch rozpadající se lodi s sebou vezme do pekel (v případě Federace ve většině případů do ráje) i veškeré vybavení, takže jediným zdrojem dozásobení je cardassianská Hideki. Kromě toho, že můžete okolní nepřátele obšťastňovat svými zbraněmi, můžete v perných chvílích využít také nainstalovaného maskovacího zařízení. Poslední taktickou možností je aktivování štítů, které pohltí blížící se nevyhnutelnou pohromu, ale na oplátku si vyberou daň v podobě nižší rychlosti dobíjení zbraní. Jak je na tom Klingon Treason po vizuální stránce dokážete snadno odtušit z okolních obrázků. Dvě vrstvy hvězdného pozadí, na kterém se prohání některé zdařile jiné méně zdařile vykreslené lodě. Mile překvapí drobná hra světla a stínů v okamžiku, kdy se lodě naklání do strany, což se zmíněnými dvěma vrstvami okolo ubíhajících hvězd vytváří drobnou iluzi třetího rozměru v jinak klasicky dvojrozměrné střílečce. K tomu všemu hraje nevtíravá hudba podbarvující vaši vesmírnou pouť za doprovodu příslušných zvukových efektů. Klingon Treason se co do tempa hry zastavila někde na půl cesty mezi Bridge Commanderem a třeba již zmiňovaným Raptorem. Ale zatímco k simulaci mohutných plavidel se nižší rychlost a tím více času na uvažování hodí, takto pojaté střílečce by více slušela rychlost dítěte po prvním kari. Obzvláště s Dravcem se celý zážitek tak trochu protahuje a když vezmeme v úvahu, že hru nelze ukládat a vy tak po jediné chybě za čtvrthodinu hraní můžete začít odznova, nemusíte k tomu už najít novou sílu. Takováto věc zamrzí o to víc, když si svoji loď rozbijete při blízkém průletu kolem zásobovací Hideki a to jen proto, že hra má špatně ošetřenu kolizi hran. Takže loď není v jednom místě širší a v druhém zase užší, ale je po celé délce trupu stejně široká jako v nejširším místě. Hře by se nechala vytknout ještě jedna věc. Rozmanitost nepřátel (alespoň co jsem já viděl) není nikterak ohromující a neškodilo by zástupy protivníků rozšířit. S tím jde ruku v ruce i jistá stereotypnost celé akce. Federální raketoplán slouží pouze jako neškodný cvičný terč, Defiant je schopen vystřelit torpédo maximálně rovně kupředu a Intrepid je pro změnu trošku moc silný. I když kdo šetří, má to v tomto případě za šest, protože se šesti torpédy (samozřejmě vystřelenými pod úhlem devadesáti stupňů) dokážete Intrepid vymazat z historie během několika vteřin. Star Trek: Klingon Treason by si ale určitě nezasloužila, aby její recenze končila v negativním duchu. Obsahuje několik menších chybek a netrefila se úplně do mého vkusu, přesto si však myslím, že Jirka nebyl daleko od pravdy, když ji prohlásil za nejlepší momentálně dokončenou startrekovou hru u nás. Po množství nejrůznějších zahraničních podivností typu EGA Trek nebo konečně i Trek in the Flesh si myslím, že Klingon Treason může uspět i v zahraničí (a možná i proto je hra v angličtině). Rozhodně si ji vyzkoušejte a sami uvidíte, jestli vás osloví, nebo si raději počkáte, co dalšího si pro nás aktivní čeští fanoušci připraví. Domovská stránka výrobce: Homo Computers Martin Kovář, Star Trek Games.CZ Přidáno: 13.3.2004 Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Klingon Treason najdete zde.