Když v roce 1997 firma Interplay vydala svůj vesmírný simulátor Star Trek: Starfleet Academy, byl to první pokus o převedení světa Star Treku na počítače v této podobě. I přes některé nedostatky, které tato hra měla, jako naprosto nerealistické chování hvězdných lodí, které se chovaly jako stíhačky ve Wing Commanderovi, nebo ne příliš povedenou grafiku, kdy phasery vypadaly spíše jako lasery z již výše zmiňovaného Wing Commandera, zaznamenala hra vcelku úspěch. Částečně to bylo dáno jistě tím, že s Wing Commanderem měla společné i meziherní animace a ty i dnes vypadají opravdu pěkně. A není se ani čemu divit, že firma Interplay využila vlastnictví licence a rozhodla se vytvořit další simulátor, který by napravil většinu nedostatků Starfleet Academy. A odkud odjinud by měl simulátor čerpat, než od Klingonů. A tak vznikl druhý vesmírný simulátor, nazvaný jak jinak než Klingon Academy. Autoři z Interplay si vzali k srdci připomínky hráčů ohledně předchozího dílu a tak tyto dvě hry mají společné snad jen meziherní animace. Hráč vstupuje do hry zhruba dva roky před událostmi popisovanými ve filmu Star Trek VI: Neobjevená země. Hned v úvodní animaci se seznámíme se starým známým generálem Changem (Christopher Plummer). Momentálně vede vojska věrná současnému kancléři Nejvyšší rady proti vzbouřencům. Sice vyhraje nad hlavním padouchem, ale přijde o oko. No a asi jako odměna je mu svěřeno velení na Klingonské akademii, na kterou právě nastupujete vy. Zatímco Hvězdná flotila učí své kadety vše, co by je mohlo ve vesmíru potkat, Klingoni se soustředí pouze na jedno. Celý váš výcvik na akademii se bude soustředit na válku s Federací a na to, jak vyhrát. Avšak Klingon Academy jde ještě dál. Po úspěšném absolvování akademie je vám svěřeno vlastní velení a nyní již v „reálu“ plníte mise, které se životně dotýkají budoucnosti Klingonské říše. Ale víc vám neprozradím, abyste, v případě že jste tuto hru ještě nehráli, mohli sami zjistit, co vás čeká. Již jsem se zmínil o tom, že autoři provedli změny oproti prvnímu dílu. Ty nejmarkantnější jsou asi v grafice. Za prvé si můžete konečně zvolit vyšší rozlišení a není problém hrát hru v rozlišení 1600x1200, pokud váš počítač není opravdový hlemýžď. A vypadá to skutečně fantasticky. Vesmír je plný hvězd, planet a dokonale zpracovaných lodí. Kromě již známých modelů lodí autoři vymysleli i nové, zejména pro Klingony a Romulany. I když tyto lodě není v žádném filmu či seriálu vidět, jsou vytvořeny s citem a přesně tak, jak by měly lodě těchto ras vypadat. Ruku v ruce s modely jde i simulace poškození. To je jednoznačně jedno z nejlepších, jaké je možno spatřit ve vesmírném simulátoru. Z nepřátelských lodí totiž můžete doslova odstřelovat kusy. Zaměříte-li se například na warp gondoly, časem je nepříteli opravdu ustřelíte, nebo pokud se zaměříte pouze na trup, může se vám povést průstřel talířové sekce nepřítele přesně tak, jak je vidět v šestém Star Trek filmu. Kromě modelů samotných byly upraveny i zbraně. Konečně tedy phasery Federace vypadají tak, jak mají, ba co víc, lodě je mají rozmístěné jako ve filmech a mohou tedy střílet i do stran a ne jenom před sebe a popřípadě za sebe jako v prvním díle. No a ohledně zbraní autoři opět popustili uzdu fantazii a tak se kromě klasických phaserů, fotonových a plasmových torpéd či disruptorů setkáte i se zcela nově navrženými zbraněmi, které mě osobně příliš startrekovské nepřipadají, ale to je věc názoru. Další změny se dočkalo ovládání. Již nemáte možnost pohledu na můstek, jako v prvním díle. Místo toho vidíte pouze výhled před sebe přes celou obrazovku se všemi důležitými ukazateli rozmístěnými okolo. Rozkazy vaším důstojníkům vydáváte pomocí kláves, kdy klávesa 1 otevře menu navigace, klávesa 2 následně podmenu cíle cesty a klávesy 1-9 následně určí warp rychlost, jakou chcete letět. Takováto menu existují i pro strojovnu, zbraně a dokonce i pro ošetřovnu. Ovládání je to vcelku jednoduché a ty nejdůležitější kombinace kláves si za chvíli zapamatujete nazpaměť. K samotnému ovládání vaší lodi se pak nejlépe hodí joystick s hodně tlačítky, ale postačí i klasický. Proč více tlačítek? Protože vaše loď má primární zbraně, sekundární zbraně, těžké zbraně a speciální zbraně a tak je dobré mít na joysticku alespoň čtyři tlačítka k ovládání zbraní. Je to mnohem pohodlnější. No a konečně se Vaše loď chová úměrně své velikosti, takže malí Draví ptáci jsou rychlí a obratní, zatímco obrovské bitevní lodě jsou opravdu pomalé co do reakce na změnu směru, ale i co do reakce na změnu rychlosti, takže pokud letíte plným impulsem a najednou zastavíte, poletíte setrvačností ještě notný kus cesty. Jedinou výtku bych měl k tomu, že autoři do hry implementovali i možnost srážek s ostatními loděmi. To samo o sobě by příliš nevadilo, ale nějak se to nepovedlo. Zkrátka když se srazíte s jinou lodí, tak se skoro nic nestane. Trochu se vám poničí trup, ale to je tak vše. A to i když se srazíte v plné rychlosti čelně. Nejsem sice žádný nadaný fyzik, ale vím, že v tomto případě se rychlosti sčítají a výsledkem by mělo být opravdu silné poškození obou plavidel, ne-li přímo jejich zničení. Stačí se podívat, co se stane, když se srazí dvě auta, nebo shlédnout poslední film Star Trek X: Nemesis. Ve hře od sebe obě lodě pouze odskočí a je to. Nakonec ještě pár slov k hratelnosti, zejména k obtížnosti. Autoři si zřejmě řekli, že když už nám hru takto vylepšili, tak ať nám vydrží co nejdéle. Z toho vyplývá, že o hodně zvedli laťku. I při nejnižší obtížnosti vám hned v první misi dá zabrat zničit se svým Dravým ptákem jedinou loď třídy Oberth. No a v druhé misi máte dokonce zničit torpédoborec třídy Akula a to už je něco. Nejhorší ale jsou dvě mise, které plníte neoficiálně přímo na žádost generála Changa. Jde o to, že se musíte nepozorovaně (zamaskováni) přiblížit k nepřátelské lodi a nahrát rozhovor Klingonských zrádců. První z nich se jakž takž dá udělat, ale ta druhá je peklo. Prostě ať děláte co děláte, vždy vás objeví hlídkující lodě. A není to jen mou neschopností, neboť konkrétně na tuto misi je na internetu spousta ohlasů na téma, že je neudělatelná. A když ji opakujete po desáté, či patnácté, tak už vás to opravdu omrzí. Přiznám se bez mučení, že jsem si z internetu stáhl savegamy do všech misí a tuto prostě přeskočil. Opravdu jsme neměl náladu ani chuť mořit se s jednou misí, která je prostě špatně navržená, i když jsem četl reakce autorů typu nám ta mise jde hned napoprvé a není to naše chyba a podobně. Pokud tedy existuje někdo, komu se povedlo tuto misi udělat a má návod na to, jak ji udělat a je ochoten se podělit i s ostatními, nechť se ozve mně nebo Kovimu. To je asi tak vše, co jsem vám chtěl sdělit. Klingon Academy není nejnovější hra, ale je to jedna z těch povedených ze světa Star Treku. Pokud ji ještě nemáte a Star Trek vás zajímá, měli byste ji začít rychle shánět, stojí to za to. Jan Pánek Přidáno: 13.4.2003 Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Klingon Academy najdete zde.