CD ROM EDITION

Judgment Rites jsou druhou adventure hrou od Interplay z prostředí původního Star Treku. První z této bohužel pouze dvoudílné série je 25th Anniversary. Judgment Rites využívá , můžeme-li to tak říct, enginu 25th Anniversary. To znamená, že pokud jste Judgment Rites neviděli, ale hráli jste 25th Anniversary, je vám hned jasné, jak se ovládá výsadek i jak probíhají vesmírné bitvy. Je to už dávno, co tahle hra spatřila světlo světa. Konkrétně tato CD edice vyšla v roce 1995. Té předcházela "obyčejná" disketová verze. Ptáte se, kde že je rozdíl? Odpověď je jasná. Díky velké kapacitě CD bylo možno namluvit všechny dialogy (v případě posádky Enterprise skutečnými herci) a přidat i 3D animace dokreslující příběh. A jak to všechno vypadá si povíme hned teď.

Nejdůležitější částí hry jsou výpravy výsadku do neznáma. Pokud vám ale v žilách koluje krev bojovníka, máte možnost si na začátku vybrat, zda si chcete cestou od jednoho hvězdného systému ke druhému i trochu zabojovat. Bojové scény vyřešíme ihned. Jelikož bitvám příliš neholduji, pro jistotu jsem si je vypnul, ale aby jste neřekli, že jsem to odflákl, tak jsem si přece jen trochu zabojovat zkusil. Možnými protivníky vám jsou Klingoni, Romulané nebo elasijští piráti. Boj sledujete na hlavní obrazovce, po které proháníte kurzor vaší myši, čímž nejen ovládáte směr pohybu lodi, ale i zaměřujete nepřátelské lodě. Bitvy mi hodně stěžoval fakt, že všichni nepřátelé jsou schopni se zamaskovat, a to potom přestává všechna sranda. Párkrát jsem si to s nimi rozdal, párkrát jsem dostal na zadek a rychle jsem se vrátil ke staré dobré adventuře.

Adventure část hry se odehrává v typickém dvojrozměrném prostředí, které je kompletně (včetně všech postav) kresleno ručně. Výsadek, který se vydává zkoumat neznámé, tvoříte vždy vy jako kapitán Kirk, a k sobě si přibíráte zbývající členy posádky Enterprise (nejčastěji Spocka a McCoye). Právě to, že nejste na vše sám, ale ve výsadku můžete být až čtyři, hru trošku stěžuje. Každý totiž umí něco jiného (Spock je odborníkem na cizí technologie, Kirk je rozený diplomat a McCoy…McCoy umí dobře klít). Proto se vždy musíte rozhodnout, koho pro zamýšlený úkon použijete. Ale hra je tak alespoň zajímavější. Prostředí hry je podle mého mínění vykresleno na svou dobu slušně. Příznivci 3D karet, polygonů a vyhlazování si mohou nechat zajít chuť, ale aspoň si zase vzpomenete, co to jsou pixely, a že i ony se mohou líbit. I když právě kvůli tomu, že se každá postavička skládá z asi tak třiceti pixelů a často se k vám točí zády, je někdy těžké zjistit, kdo je McCoy a kdo Spock (zvlášť když mají stejnou uniformu). Tak dochází k situacím, kdy k ovládání cizího počítače pošlete McCoye, který vám to okamžitě řádně okomentuje. Protože nakonec musíte vyplnit pravdivou zprávu pro Hvězdnou flotilu, o tom co se stalo (nebojte se, to vy neděláte), musíte se chovat jako skutečný důstojník Hvězdné flotily a představitel Spojené federace planet. Jestli si myslíte, že je dobrý nápad šťouchat do společensky unaveného vojáka puškou nebo zkoušet, co udělá TNT s kočičkou, tak si pište, že vaše hodnocení skvělé rozhodně nebude. Nakonec můžete dopadnout jako já, když jsem Judgment Rites přešel poprvé, admirál vám přikáže letět k Hvězdné základně, kde odevzdáte velení nad Enterprise a odejdete zpět na Akademii.

Nesmím zapomenout na to, že hra není vytvořena jako jeden celek, ale dělí se na osm epizod, které na sebe navazují. Kdo by však čekal, že se bude neomezeně potulovat po planetách a hledat nové formy života, bude zklamán. Drtivou většinu času strávíte v různých cizích zařízeních, a když už se konečně podíváte ven, omezíte svůj pobyt na čerstvém vzduchu na pár okolních skalisek a hned zase šup pod střechu. Vůbec si tím nestěžuji na jednotvárnost prostředí. Ba právě naopak. Začínáte na hvězdné stanici, navštívíte primitivní neandrtálce, chvilku pobudete v První světové válce, vytvoříte nový život, budete spolupracovat s posledním příslušníkem kdysi slavné civilizace, vyřešíte loupež v muzeu a v závěrečné strhující dvojepizodě navážete kontakt s novu velmi vyspělou rasou. Budou vás čekat filosofické debaty, phaserové přestřelky a McCoyovo věčné lamentování. K tomu musím poznamenat, že hra je skutečně velmi ukecaná a několika minutové debatování s pokaženým počítačem, který vám v každé větě tvrdí, že nejste v pořádku, a že by jste se měli jít najíst, je skutečně drsné.

Ještě se na chvilku zastavím u zvuků a hudby. To, že CD verze této hry je kompletně namluvena, a v případě osádky můstku Enterprise skutečnými herci, jste už četli. K tomu dodám, že hrou vás bude rovněž provázet známý hlas počítače Enterprise, který stejně jako v televizi představuje Majel Barrett. Ze seriálu byly kompletně převzaty zvuky i hudba. Se zvuky je všechno v pořádku. Když se procházíte mezi skalisky, máte pocit, že tam skutečně jste, protože ze všech stran slyšíte, jak vítr naráží na skaliska a prohání se mezi vrcholky hor. Ještě lepší jsou ale zvuky v simulaci První světové války (já neřekl, že to je simulace?). Pod školou slyšíte jak si děti hrají, v dálce štěká pes a válka zuří jen kousek za vesnicí. Na to si stěžovat nemohu, ale ta hudba! Najde se pár kousků (tedy dva), které za to stojí, ale jinak budete mít po první minutě (právě tolik času totiž stačí, aby se hudební motiv pětkrát až šestkrát zopakoval) chuť ji vypnout. Ještě, že to je možné. Problém je v tom, že když si nedáte pozor, přijdete o hudbu v 3D sekvencích, které po každé epizodě následují, a tahle hudba je právě ta dobrá. Ale budiž.

Rád bych se ještě zmínil o manuálu ke hře. V tištěné podobě odpovídá potřebám disketové verze, takže se u něj i naštvete, když vám tvrdí něco, co není pravda. A když až při psaní recenze zjistíte, že na CD je On-line manuál právě pro CD verzi, začnete z toho šílet. Navíc, když si nalistujete prostřední dvoustranu, uvidíte mapku sektoru Federace, ve kterém se celá hra odehrává. V sektoru je dvacet možných zastávek, ale vy z nich využijete pouze sedm. Na začátku každé mise, totiž nejdříve musíte na správné souřadnice doletět a právě kvůli tomu tu je ona mapka. Slouží však ještě jednomu účelu. Jistě si dobře vzpomenete na, v té době velmi populární, ochranu proti pirátům. Nejenže byla úplně k ničemu, ale zdržovala hlavně ty, kteří si hru koupili legálně. V Judgment Rites slouží tedy mapka pro to, aby jste věděli, kam máte letět a zbytečně netápali po celém sektoru od jedněch souřadnic ke druhým. Ale, co uděláte, když zjistíte, že mapka je vytištěna špatně a jaksi na ní nejsou souřadnice označeny. Jistě, vy teď už víte, že na CD je On-line manuál, ale já to nevěděl, protože na to nikde nikdo neupozornil, takže jsem vždy na začátku každé mise musel prolétat celý sektor a zjistit, kam že to vlastně mám dorazit. Ale to jen tak.

Přišel čas na závěrečné resumé. I když hra neoplývá grafikou dnešních standardů a má tu strašnou hudbu, je to ta pravá adventura, na které jsme byli před pěti lety zvyklí. Bez návodu se u ní pěkně zapotíte, ale stojí to za to. Pokud jste ji náhodou ještě nehráli a stýská se vám po podobných hrách, vřele vám ji doporučuji.

Systémové požadavky:
486SX/25Mhz, DOS 5.0, 4MB RAM (2MB volné EMS), VGA nebo MCGA, Double speed CD-ROM, 15MB HDD, myš, zvuková karta.

Užitečné odkazy:
Interplay: www.interplay.com
Star Trek: Judgment Rites homepage: není

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ

Hru za účelem recenze poskytla firma Bohemia Interactive