Demoverze nám svěřuje do rukou federální loď třídy Sovereign, na kterou zrovinka útočí romulanské plavidlo třídy Norexan. Až potud se opakuje historie prvních dvou dílů. Už na první pohled ale vidíte, že změn doznaly úplně všechny prvky hry. Jak jsem již zmínil v předchozím článku, který reflektoval mé dojmy z hraní jedné z raných alfaverzí, okamžitě vás upoutá nová grafická vizáž a to navíc prodělalo uživatelské rozhraní v nedávné době kompletní obměnu, takže celkový dojem z vizuální stránky hry je více než příjemný. Proberme si, co všechno se vlastně z uživatelského rozhraní dovíme. LCARS panel pod hlavní herní obrazovkou vám představuje nejrůznější veledůležité informace o vašem plavidle. Na senzorech vidíte svoji pozici i pozici vašeho protivníka, z taktického panelu zjistíte, jak jste na tom s pancéřováním a trupem. V části energie můžete sledovat příkon do jednotlivých lodních systémů a informační sekce kormidelníka spíš jen symbolicky reaguje na stisk kláves ovládajících pohyb vaší lodi. Nad hlavním herním oknem poté v jednoduché textové formě vidíte nejdůležitější taktické informace, vypovídající o stavu nepřítele. Při vypočítávání obsahu LCARS menu jsem záměrně opominul několik věcí. Co totiž rozhodně nepřehlédnete, je schématický nákres vaší lodi, na kterém vidíte, v jaké fázi nabíjení jsou torpéda a phaserové banky. Podle toho poté můžete plánovat svůj další útok. Krátké zastavení si zaslouží i energetický panel. Pomocí několika tlačítek na něm můžete přesměrovávat energii mezi zbraněmi, štíty a motory. Poslední sloupec poté reprezentuje stav energie v baterii. Jednoduché a přesto v bitvě účelné a použitelné. Jak jsem již také kdysi zmínil, velkého pokroku se dočkaly i modely lodí, na které je teď radost pohledět. Kolem každé z lodí navíc vidíte čtyři kruhové výseče, které představují jednotlivé části vašeho štítu. Pokud některý z nich kolísá, jednoduše do něj můžete převádět dostupnou energii z baterie. Zároveň to je další prvek, díky kterému můžete taktizovat a ve spojení se stavem nabití jednotlivých zbraní zvažovat svůj další postup. Když se do boje ve Final War 2 pustíte poprvé nebo bojujete s menšími loděmi, může se vám zdát, že hra je rychlejší, než by bylo vhodné. Obzvláště pokud se snažíte využívat všechny taktické prvky, které vám hra nabízí. Jde však pouze o zvyk a až vám přejde ovládání do krve a budete si chtít s nepřítelem pohrát jako kočka s myší, budete možná postrádat možnost zaměřovat jednotlivé systémy nepřátelské lodi. To by byla další porce skvělé zábavy, která by nebyla vůbec na škodu. S ohledem na výhradně klávesoidní ovládaní hry se však zdá, že tento prvek využití ve Final War 2 bohužel nenajde. Přesto se ale Final War 2 o značný kus posunula od výhradně akční střílečky z prvních dílů k mírně náročnější a zároveň o dost zábavnější hře, ve které se vám vyplatí taktizovat a budete se u toho i odpovídajícím způsobem bavit. K tomu patří i slušivá zvuková kulisa, na které toho při troše štěstí nejde moc zkazit a o dost lepší grafická podoba. Star Trek: Final War 2 se zatím dostává samé chvály a mé první dojmy z nejnovější verze nemohou být jiné než pozitivní. Když vezmeme v úvahu, kolik různých lodí a i dalších prvků nás čeká v plné verzi hry, můžeme se pouze těšit, protože to bude stát zcela určitě za to. Martin Kovář, Star Trek Games.CZ Přidáno: 27.2.2004 Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Final War 2 najdete zde. |