STAR TREK : "El Duelo"

Takticko-logickou hru Star Trek: El Duelo vytvořil na přelomu loňského a letošního roku Juan Fernando Valencia Fernández z exotické Kolumbie. Jako již tolikrát předtím se stanete kapitánem hvězdné lodi Enterprise NCC-1701A a v kůži kapitána Kirka se budete muset vypořádat s trojicí nepřátelských klingonských křižníků. A jen tak mimochodem, hra El Duelo je celá ve španělštině, takže si užijete ve startrekových hrách běžně nevídaných slovíček.

Ještě štěstí, že autor ke hře přibalil třístránkový anglický manuál, který vám vysvětlí vše podstatné a navíc obsahuje i základní španělsko-anglický slovníček. Celá El Duelo se odehrává na jediné obrazovce, na níž se nachází vše nezbytné pro úspěšné zničení všech tří křižníků Amar, T’ong a Kronos One. V manuálu se také dočtete, že nepřátelé vám nesmějí zajmout žádného člena posádky. Něco takového se mi však za celou dobu hraní nestalo, protože Klingoni se za všech okolností zajímali především o to, jak mě rozstřílet na cimprcampr. Nic víc se ostatně nechce ani po vás, takže si pojďme podrobně prohlédnout hlavní herní obrazovku. Téměř celou horní polovinu zabírá venkovní pohled z vašeho plavidla. Zde se nejčastěji vyskytuje prázdný a hluboký vesmír, ale v odpovídající chvíli se na tomto místě objeví animace vaší lodi letící warpem, bitva s nepřítelem či výbuch zničené lodi – ať už vaší nebo té patřící protivníkovi. V dolní polovině naleznete vše, co potřebujete pro úspěšné navigování, taktizování a bojování. Ve sloupci úplně vlevo zjistíte, kolik máte k dispozici energie pro lodní systémy, jak silné jsou vaše štíty, jakou rychlostí letíte warp prostorem, v jakém sektoru se právě nacházíte a kam máte namířeno, no a nakonec i stupeň vyhlášené pohotovosti, ačkoliv v jeho případě se jedná pouze o kosmetickou záležitost. Objem energie postupně roste, když zastavíte v nějakém sektoru, a pochopitelně klesá při letu vesmírem, nebo když převedete energii do štítů. Mezi rezervou a štíty můžete životodárnou šťávu libovolně převádět podle přání a potřeb. V prostředním sloupci můžete klikáním na tlačítka střílet z phaserů a odpalovat torpéda. U obou z nich dochází k postupnému dobíjení a jen těžko říct, jestli na to má vliv objem dostupné energie. Teoreticky vzato snad i ano, ale s jistotou to tvrdit nemohu. V části Sensores můžete studovat údaje ze senzorů krátkého a dlouhého dosahu, jakož i zadávat nový kurz, kterým zamíříte vstříc nepříteli či naopak co nejdále od něho. Pokud se kurzorem myši pohybujete mimo levou polovinu tohoto obdélníku, zobrazují se v této části podrobné informace o nepřátelském plavidle – výkon jednotlivých systémů, aktuální pozice a rychlost, ale především dva nejdůležitější ukazatele, o nichž jsem tu již mluvil v souvislosti s vaší lodí. Těmi jsou pochopitelně síla štítů a objem rezervní energie. Právě pomocí těchto dvou čísel totiž můžete snadno porovnávat kvalitu vašeho a nepřátelského plavidla. V pravé polovině okna senzorových údajů se nachází obraz nepřátelské lodi, na němž během boje nahodile přeblikávají ikonky jednotlivých lodních systémů. Domnívám se, že podle toho, jaká ikonka na obrazu lodi právě svítí, do takového systému střílíte phaserem a torpédem. Jiný způsob zaměřování (je-li vůbec přítomno) jsem nenašel, takže to je docela možné. Při spodním okraji herní obrazovky si můžete vyhledat klávesové zkratky i další informace o hře. Nejvíce vás však bude zajímat obdélník vpravo nahoře. Na něm totiž můžete přepínat mezi jednotlivými systémy vaší lodi. Systémů je celkem devět a patří mezi ně například phasery, štíty, warp motory nebo palubní počítač. Během boje se často stane, že vám nepřítel nějaký systém zničí. Potom je nutné, abyste ho opravili, což je v El Duelo řešeno velmi zajímavě. Panel nefunkčního systému je označen červeně a skládá se z dvanácti políček očíslovaných po dvou od jedné do šesti. Pokud chcete daný systém opravit, musíte najít všech šest párů čísel. Pokud si to neumíte představit, vzpomeňte si na pexeso a hned máte jasno. Jakmile odhalíte celý panel čísel, systém se stane opět plně funkčním. Velmi zajímavé řešení, to se musí nechat.

Grafika ve hře je taková akorát. Kromě několika animací se vlastně jedná pouze o několik obrázků a statistických čísel, s nimiž toho nelze moc vymyslet. Hudbu od El Duelo nečekejte, ale několik standardních zvukových efektů by se našlo a dokonce si budete moci vychutnat i pár španělských hlášek z úst členů posádky.

Přes původní nedůvěru musím přiznat, že se mi Star Trek: El Duelo nakonec líbila, protože se jedná opět o něco jiného, než na co jsme běžně zvyklí. Po zničení všech klingonských agresorů se navíc dozvíte, že se máte urychleně vrátit do prostoru Federace, protože na obranná stanoviště v blízkosti Země útočí neznámá plavidla. Jenže to už je jiný příběh…

Mimochodem, pokud se vám nebude při hraní El Duelo dařit, můžete vyzkoušet postup, který se mi osvědčil. Po většinu času stačí stát na místě a snažit se dobít si štíty i rezervní energii na maximum. Toho není zase tak těžké docílit. Pokud totiž některý z lodních systémů sami vypnete, objem jím spotřebovávané energie se přesune do rezervy. Takže stačí neustále zapínat a vypínat systém, jenž nejméně potřebujete. Tím je při vyčkávací taktice warp pohon, jehož případná nefunkčnost během boje vás nemusí zase tolik trápit. Mám však pocit, že zběsilé klikání na panel opravovaného systému ve snaze spárovat pexeso, si kontraproduktivně vybírá daň na objemu rezervní energie, takže musíte klikat uvážlivě a systém zprovoznit na co nejmenší počet kliknutí. Zapamatovat si několik čísel není naštěstí takový problém, takže byste s touto taktikou neměli mít potíže El Duelo úspěšně dokončit.

V nové verzi se toho příliš nezměnilo. Přibylo několik zvuků i animací, ale základní princip zůstal stejný a stále musíte zničit trojici klingonských křižníků. Tentokrát však můžete narazit i na několik dalších plavidel – klingonského Dravce, borgskou Krychli a dokonce i Khanův Reliant. Nové lodě zahušťují vesmír a s tím houstne i atmosféra a znatelně se zvyšuje obtížnost. Nepřátelé už také začali s chutí krást vaši posádku, což je prvek, který jsem buď nepochopil nebo ho autor úplně nedomyslel. Když vám totiž nepřítel přetransportuje někoho z posádky a vy následně dotyčnou loď zničíte, hra automaticky skončí. Smůla je, že můžete mít klidně štíty na 100 %, ale nepřítel vám je přesto jednou ranou vyřadí (což vy neovlivníte) a hned někoho čapne. A protože jsem nepřišel na způsob, jak nebohého zajatce přenést zpět, hra se zvrhává v poměrně slušnou loterii. S pomocí výše uvedeného fíglu je nicméně stále možné hru při troše štěstí úspěšně dokončit, takže pokud se vám původní El Duelo líbila, určitě vyzkoušejte i její novou verzi.

Domovská stránka: zde

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ
Přidáno: 11.12.2005