Kolonie DarkFort je podstatně mladší projekt nežli jeho minule recenzovaný konkurent – TrekGAME. Hra byla spuštěna „teprve“ 5. března 2003, tudíž má za sebou zatím jen půldruhý rok provozu. Přesto si hra za tento nedlouhý čas prošla již nemalým množstvím úprav i útrap, a tak není třeba váhat s jejím představením v našem nastartovaném seriálu.

Za Kolonií DarkFort již od počátku stojí větší počet osobností, tudíž se domnívám, že není třeba jednoho po druhém vyjmenovávat. Autorství se dá přičíst hned několika svědomitým lidem, pakliže k němu přistupujeme se stejnou pokorou, ať už se jedná o příběh, programování nebo třeba současnou správu hry. Za celým projektem sice nestojí žádná velká „hvězda“ naší trekové fandovské scény, ale několik jmen zakladatelů by vám při dobré vůli přeci jen mohlo být povědomých z plzeňských srazů, které se pořádají jednou za rok pod značkou PilsCon.

Start hry nebyl zrovna učebnicovým příkladem rozjíždění nového serveru a neobešel se rovněž bez několika výraznějších nepříjemností a jednoho trapného skandálku. Onou aférou mám na mysli rozohnivší se bitvu mezi příznivci TG a DF na téma: „Kdo koho okradl?“. Pokud si dobře vzpomínám, valná část hráčské obce (zejména pak pochopitelně bratrů Slováků) byla značně znepokojena tím, jak se toto nové RPG až neuvěřitelně podobalo dobře známému projektu od sousedů z východu.

Autoři inspiraci v žádné případě nezapírali, ba právě naopak. Objevilo se vysvětlení v tom smyslu, že slovenští autoři TG jsou se systémem a strukturou DF plně obeznámeni, tudíž není žádný problém. Samozřejmě, jak už tomu tak většinou bývá, věc se měla opět trochu jinak. TG celou věc popřelo a DF vypochodoval s ostřejší nótou, která byla postavena na jednodušším, ale o to záludnějším objasnění celé kauzy – RPG tohoto druhu funguje již několik let ve světě, tudíž o krádeži nemůže být řeč.

Faktem je, že o podobné záludnosti rozjíždění nové hry se vlastně mnohem intenzivněji zajímali samotní hráči a ne už tak hlavní aktéři. Padlo několik obvinění, urážek, trapných zdůvodnění a za půl roku bylo po všem. Úplní nováčci dali většinou pak přednost DF a zkušení harcovníci buď zůstali na TG, nebo si vytvořili dvojí registraci s tím, že čas ukáže. Zbyla jen smutná pachuť v ústech po doslovně zkopírovaných pravidlech a osočování ze strany českých hráčů směrem ke Slovensku.

Toto napadání bylo smutné zejména z toho důvodu, jaká příjemná symbióza mezi oběma národnostmi na TG panovala (a nadále panuje), což jsem zmínil už minule. Čeští hráči a rádoby-fandové Star Treku pak opět předvedli všem „hlupákům“ ze Slovenska, zač je toho loket. Myslím, že každý, kdo tehdy akce obou znepřátelených táborů sledoval, nemůže snad nikdy zapomenout na perly, které se objevovaly v diskusích a chatu: „nerozumím slovenštině“; „Slováci úmyslně mluví slovensky, aby zmátli české hráče“ atd. No, není to k popukání?

Ale dost už historie. Ač nerad, dal jsem hře šanci a zaregistroval se, jak to jen šlo. Týden co týden jsem pak odpovídal na otázky, tu a tam splnil nějaký ten postupový test, ale účasti na lodi poměrně zdatně odolával.

Tak jsem činil (nebo spíše nečinil) z toho prostého důvodu, že jednoduše nejsem schopen sledovat dva docela odlišné příběhy najednou. A můj hlavní zájem už jen díky strávenému času se prostě upnul ještě silněji k TG. Přesto jsem před časem na chvíli podlehl, a tak si dovolím, snad dost zasvěceně, posoudit i tuto zásadní složku hry.

Základ obou her je naprosto totožný, což, jak myslím, je z výše popsaných událostí docela zřejmé i člověku, který nikdy neviděl počítač. Odpovídám na otázky, zvyšuje se má hodnost, mohu se přihlásit na loď, plnit mise, sbírat vyznamenání atd. Prostě klasika. Vrhněme se tedy bez dalšího zdržování spíše na rozdíly mezi oběma produkty.

Jako hráč ze staré (no, spíše starší) školy, nedávám sice hned na první dojem, ale vizuální stránka hry vás prostě upoutá ze všeho nejdříve, a tak si ji také vezměme na paškál do úvodu. Zpracování DF je v tomto ohledu proti TG velmi prostinké a z mého pohledu přímo nepovedené. Grafická forma jen vzdáleně navozující dojem z LCARS stylu je podle mého v podobném vyobrazení již dávno minulostí. Tyto a jiné formy velmi svébytných pohledů na počítačové terminály z našeho oblíbeného seriálu jsou už totiž několik let mezi „lepšími projekty“ dávno pasé. Toto platí, domnívám se, obecně, ať už mluvíme o použitém barevném schématu (BOTF strikes back) nebo uspořádání jednotlivých polí.

Díkybohu, toto je opravdu jen jeden z mála výraznějších nedostatků. Systém otázek je zcela totožný u obou her, tudíž se k němu nemá cenu obšírněji rozepisovat. U lodí a vlastně i základen tomu už ale tak docela není. Předně jsou plavidla rozdělena do dvou skupin. První tvoří dvojice základen, několik menších lodí třídy Danube a starší či slabší tréninkové lodě určené pro kadety, kterým by měl velet vždy jeden důstojník. Jak jsem si ovšem ověřil osobně, není to patrně zcela nekompromisním pravidlem.

Druhá skupina je pak složena z klasických plavidel a lodí s možností zásobování. Jak sami vidíte, tento nápad je velice zajímavý a dokonce v praxi i dobře funguje. Zatímco na TG zajišťuje základna spíše jen lehce administrativní a „propagační“ funkci, zde posádky jednu či druhou hvězdnou bázi často navštěvují a podle toho na nich panuje i velmi čilý ruch. Pokud jsem vše dobře pochopil, rovněž nápad s tréninkovými loděmi mi v tomto případě přijde o něco zajímavější, než-li je tomu u TG. Zde samozřejmě rovněž slouží primárně k přípravě kadetů, ale s tím rozdílem, že lodě jsou skutečné (ne na holopalubách) a mají tedy pouze omezený povolený dolet.

V souvislosti s tímto bodem nemohu nezmínit i velice chytrý systém hlášení se do nové posádky. Tam, kde TG nabízí pouhé diskusní fórum a zbytek je třeba vyřídit osobně skrze interní poštu s administrátory, nastupuje u DF sofistikovaný systém plně automatizovaný. Vy si skrze jednoduchý formulář zvolíte loď a požadovanou volnou pozici, tento požadavek je odeslán velícímu důstojníkovi plavidla a dále už stačí jen jeho schválení nebo odmítnutí. Stejně fikaně pak vyhlíží i u TG zcela nepoužitelný systém lodních terminálů, skrze které se ovládají všechny akce bez obligátního: „Přistupuji ke konzoli a nastavuji kurz Neutrální zóna.“

Loď je opět rozdělena do několika samostatných fór, které odpovídají jednotlivým sekcím. Navíc DF oproti TG obsahuje kapitánovu kajutu (+ kajutu prvního důstojníka) a lodní bar vylepšený systém nákupu nápojů a hernu. Jak vidno, DF tedy více hýbou peníze a obecně je taková silně polidštěná. Chybí sice možnost vést si osobní záznam jako u TG, ale libůstky typu hoštění ostatních v baru, omezený pobyt, možnost opití, pravidelné zdravotní prohlídky nebo zásnuby a svatby produktu dodávají punc skutečně propracované a komplexní zábavy.

Hře zásadním způsobem prospívá i propracovaný a stále vyvíjející se příběh. Jeho návaznost na konání jednotlivých lodí je někdy až zarážející, stejně jako synchronizace všech plavidel. Není divu, že pro tyto záležitosti hra disponuje vlastními správci. A podle toho také vypadá zbytek navazujících věcí. Nemůže se stát, aby se někde bez vědomí ostatních hráčů udála nějaká významná bitva apod. Systém vyznamenání pak nabírá značně na váze, jelikož zmiňované události mají opravdu jakýsi rozměr skutečnosti. Každá nepřátelská loď je zaznamenána a to včetně adekvátního popisu.

Navíc, jak už jsem se zmínil dříve, o hru je dobře postaráno, co se její samostatnosti týče. Krom přidělování posádky totiž takřka zcela nezávisle na správcích hry funguje třeba Rada flotily. Tento výtečný nápad je jednou z posledních novinek ve hře. Vždy jednou za tři měsíce jsou z hlasování hráčů vybráni tři zástupci tohoto mocného orgánu, kteří podle toho požívají patřičný respekt a úctu. Velmi chytře zařízeno. V uživateli tak nastolí příjemný dojem, že pánem hry (z organizačního hlediska) není její tvůrce, ale postupně (stejně jako ve skutečném světě), zakladatele nahrazují ve vedení nové a schopnější (či aktivnější) tváře z řad obyčejných hráčů.

Rada pak řeší návrhy a stížnosti, které k ní může vznést kterýkoli z kadetů či důstojníků, a po přezkoumání opodstatněnosti vynáší verdikt. Podání se mohou týkat povýšení (podporučík je poslední automatizovanou postupovou hodností podle bodování; následuje devět dalších frček), vyznamenávání, rušení trestů, postihů a vězení atd. Prostě vlastně čehokoli. Klidně můžete všechny členy Rady poslat třeba do pr... (ale no tak - pozn. Kovi), ale následky si přičtěte sami.

Ve hře pochopitelně opět nechybí několik volných diskusních fór, přehledů hráčů atd. Zajímavou položkou je sekce statistik, z níž můžeme kupříkladu vyčíst, že celkem se DF v současnosti oddává 320 kadetů a 34 důstojníků. Z toho ovšem vyplývá jedna nepříjemnost. Poměr je to na první pohled ještě přiměřený, důstojníci tak opět mají jakožto zkušenější hráči určitou nadřazenou pozici, ale přináší to rovněž nějaký ten neduh. Flotilu totiž v tomto složení řídí oproti TG naprosto nereálně banda studentíků. Až na pár významných pozic většina míst na lodích logicky připadá mládeži.

A z toho vychází další zádrhel. Hned několik lodí je tak v současné době mimo provoz úplně či jaksi nefunkčních nebo sice v provozu ale takřka bez posádky. V tomto ohledu náskok TG představuje zásadní výhodu. Pokud jsem si ovšem měl možnost všimnout, hra se většinou nijak nezpomaluje. A pokud ano, na rozdíl od TG je „závadný“ člen posádky okamžitě odvolán nebo přesunut na méně důležitý post, čímž dojde záhy k nápravě situace.

Hru závěrem zdobí systém občasných soutěží + několik dalších drobností, ale o těch už se rozepisovat snad raději nebudu. Jak vidno, DF se sice ze začátku vydal poněkud rozporuplnou cestou, ale solidní okruh příznivců si získal, disponuje několika skvělými unikátními nápady a dále se utěšeně rozrůstá. Uvidíme, s čím přijde po prázdninách TG, ale já osobně mám dojem, že začínat s hraním dnes od nuly na obou frontách, přednost bych dal patrně DF. Zatím si ovšem počkám na TrekGAME, a to přinejmenším do okamžiku, než-li získám na DarkFortu hodnost a nebude mi líto vzdát se té staré ze Slovenska.