Tak ani tentokrát nevím, jak vlastně začít. Možná bych měl tento článek otevřít nějakou úvahou na téma: "Startrekové hry včera, dnes a zítra". Nebo by třeba bylo důstojným vstupem hlášení typu: "Hvězdné datum….". Žel bohu mne právě v těchto chvílích nenapadá nic natolik hodnotného, abych si tím dovolil uvést recenzi na nejlepší startrekovou hru všech dob.

Star Trek: Bridge Commander (dále jen BC) vždy patřil, co se her týče, mezi ty očekávanější tituly, a to nejen, u nás celkem silnou, základnou Trekkies. Obecně se tušilo i mezi "nepostiženými", že tato hra bude něco extra, a tak se po mnoho měsíců umisťovala na prvních příčkách tzv. "coming soon" titulů. Nakonec to sice nedopadlo až tak bombasticky, jak si všichni přáli, ale tak už to obvykle bývá. Tvůrci se mohli snažit sebevíc, ale všechny prosby a náměty fanoušků či hráčů prostě splnit nemohli. Ovšem to rozhodně neznamená, že by byl BC nějakým podřadným titulem s drahou licencí, chtěl jsem jen hned z úvodu poukázat na to, že ne úplně vše se vyvedlo podle mých představ.

První věcí, ve které hra naprosto exceluje, je příběh. Ten je speciálně pro tento účel napsán profesionálem z oboru, a to je na hře velmi silně znát. Díkybohu však nejsou vaše úkoly zadávány pouze za účelem řešení hlavní příběhové osy, ale jedná se o takové "prosté" každodenní řešení trablů kapitána Hvězdné flotily.

Po spuštění hry se budete moci několik minut kochat překrásným intrem, k jehož dobrému pochopení je nezbytné přečíst si úvodní příběh z manuálu. Následně se ocitáte ve stylově řešeném LCARS menu ne nepodobném známým počítačovým obrazovkám a terminálům ze seriálu. Nabídka je celkem prostá, ale co byste také chtěli víc. Kampaň, Quick Battle, Multiplayer a nějaké ty Options - toť vše. Pokud si trochu zmateně pročítáte předešlý řádek ještě jednou hledajíce volbu "Training", musím vás ubezpečit, že i tuto funkci hra obsahuje, ale přímo jako nedělitelnou součást první mise, kdy se vaším lektorem zcela nečekaně stává samotný kapitán Jean-Luc Picard. Jeho přítomnosti můžete, ale i nemusíte využít, což je velice příjemné, a tak, pokud hru budete hrát vícekrát, jako že budete, nemusíte se obávat zdržování z jeho strany.

Po spuštění kampaně se kocháte opět! Nádherně animované FMV sekvence z intra zde vystřídaly naprosto úchvatně vypadající záběry vaší i jiných lodí, okolního vesmíru a hvězdné základny. Vizuální stránka hry je tím absolutně nejlepším, co lze v současné době vidět na monitorech osobních počítačů. Vesmírné koráby s ladností sobě vlastní proplouvají majestátně hlubokým vesmírem, asteroidovými pásy či nejrůznějšími mlhovinami natolik úchvatně, že byste nejraději kašlali na všechny rozkazy a vyrazili se s vaším plavidlem jen tak kochat k nejbližší sluneční soustavě.

To však není možné, jelikož vaším úkolem je velet! BC je prvním simulátorem z novodobého startrekového vesmíru, který vám umožní doslova posadit se do kapitánského křesla. Ať už chcete jen jako správný velitel rozdávat své posádce rozkazy, nebo se raději ujmete osobně řízení lodi, střelby a všeho dalšího, vždy se jedná o naprosto neopakovatelný herní zážitek, který vás přiblíží k universu Star Treku více než cokoli jiného. Je toho opravdu jen velmi málo, co vám hra jako kapitánovi neumožní, ale ani to nemůže pokazit naprosto uchvacující pocit z velení. Prostě si jen tak válíte "šunky" v pohodlně polstrovaném křesle a udílíte rozkazy. Co si přát víc? Výše zmíněná variabilita hry je také velmi podstatná. Někdo dá přednost vlastním schopnostem a zkouší starat se o celou loď a její systémy sám a někomu je zase milejší pocit nadřazenosti, kdy jen významně pomocí myši pokukujete okolo sebe a kontrolujete, zda-li všechna stanoviště pracují tak, jak mají.

Kvality seriálu dávají ve hře vyniknout ale i mnoha dalším detailům. Například jindy poněkud kostrbatě řešené systémy oprav atp. jsou tady naprostou samozřejmostí, jelikož takové stanoviště k tomuto účelu "skutečně" v každé lodi Hvězdné flotily v seriálu Star Trek existuje.

Další grafické orgie, o kterých se nemohu nezmínit, nastávají v okamžiku započetí vesmírné bitvy. To je pak skutečně potěšení rozdat předem pár rozkazů, přepnout si pohled do fullscreen záběru a jen tak si pohrávat s několika filmovými kamerami, které hra nabízí. Vrchol blaha. Lodě střílí přesně tak, jak mají: phaserové paprsky např. na talířové části se nejprve střetnou a až následně nepřerušovaný proud energie zasáhne nepřátelský objekt. Fotonová, kvantová či jiná torpéda a další zbraně jsou taktéž lahůdkou. A nejinak je tomu i se štíty každé lodi či stanice. Když už jsme tak u toho, musím říci, že vůbec nejmajestátnější pohled se vám naskytne v případě, že se přiblížíte k hvězdné základně Spojené federace planet. To, co se v tu chvíli odehrává na obrazovce, nelze vůbec lidskými slovy popsat a jedinou, byť chabou, možností je zkusit celou záležitost odtušit z okolních screeshotů.

Bohužel ne vše je na vizuální stránce tak omračující. Například zpracování vaší posádky ale i jiných postav je naprosto otřesné. To nejhorší vás však čeká v okamžiku, kdy se některá z nich rozhodne promluvit. Naprosto, s jinak vynikajícím dabingem, nesynchronizovaný pohyb úst, který je tvořen třemi fázemi, je skutečně odstrašujícím příkladem toho, jak lze pochopit animaci. O nic lépe na tom nejsou ani ruce vašich "poddaných" či sekvence vletu do hvězdné základny, která byť z několika kilometrů vypadá naprosto úchvatně, při bližším prostudování obsahuje nejeden nedostatek. To je však pouze jediná nepříliš výrazná kaňka na celkově omračující grafice.

Dalším poněkud tíživým faktorem je nepříliš vysoká inteligence vaší posádky, ale i tento problém lze snadno překlenout drobnou asistencí při řízení či střelbě. Asi nejzajímavějším prvkem BC je možnost ovládat hru hlasem pomocí speciálního softwaru. K tomuto účelu můžete použít bezvadný ale u nás neprodávaný pack od Microsoftu či sharewarový Game Commander 2, který je však bez potřebné registrace naprosto k ničemu. Skutečně neexistuje lepší možnost, jak se vžít do kůže kapitána hvězdné lodi.

Velice platnou součástí hry je taktéž mód Quick Battle, resp. Multiplayer. Tato funkce je předvedena jako jakýsi taktický trénink Hvězdné flotily, kdy si můžete vybrat k boji libovolné místo ve vesmíru, vlastní plavidlo, své oponenty a případně i spolubojovníky. Neznám lepší způsob, jak se plně seznámit se všemi vlastnostmi dané lodi a naučit se klidně a bez emocí (nepřipomíná vám to něco?) reagovat i v těch nejvypjatějších situacích.

Možná vás bude mrzet, že hra neobsahuje nějaký z vašich oblíbených korábů, jelikož pojmout všechny lodě objevivší se v seriálu je jaksi v nadlidských silách, ale můžu vás s klidem ubezpečit, že v současné době lze na internetu již nalézt skutečně téměř vše, co si zamanete. Borgské Krychle, vylepšené modely současných lodí, jiné posádky, jiné obrazovky na můstek lodi, lepší a účinnější zbraně. Prostě cokoli.

Stejně jako vizuální stránka i ta zvuková je naprosto dokonalá. Lodě sviští, tak jak mají. Phasery fázují, torpéda torpédují. Prostě idylka. V tomto ohledu nemůže autentičnost vašeho zážitku ze hry narušit, alespoň dle mého soudu, vůbec nic.

No a to už je snad všechno, co jsem měl na srdci. Tedy, určitě to vše není, jelikož hra je téměř tak variabilní jako život sám, ale na víc už ani nemám sílu. Jde o jednoznačnou pecku, nejlepší hru několika uplynulých měsíců. A tak mi nezbývá než napsat to, co už jsem jednou u obdobné hry vyslovil: trekkie netrekkie, tuhle hru prostě musíte mít a nechci slyšet žádné námitky, jelikož námitky jsou irelevantní a odpor je marný.