Star Trek Games.CZ Battlefest W.04 – reportáž

V neděli 15. února se v snad ani nepojmenované počítačové herně poblíž Palmovky konal první díl akce Star Trek Games.CZ Battlefest. Podle místa konání asi nebude těžké uhádnout, o co celý den šlo. Setkání příznivců startrekových počítačových her tu ještě nebylo a tak se pojďme očima očitého svědka podívat, jak probíhalo a co všechno se přitom odehrálo.

První odvážlivci se na Palmovce scházejí už před osmou hodinou ranní. Oproti jiným dnům zejí venkovní prostranství prázdnotou, takže se trojice po dozásobení v místních lahůdkách vydává přímo na místo činu. Počítače již netrpělivě čekají, Mr.Spock právě odhaluje kameře své další záměrytakže se bez sebemenšího váhání vrháme do instalace první z vybraných her. Jako nejlepší volba se nám do začátku jeví 3D akční střílečka Star Trek: Elite Force 2. Úvodní dvacetiminutový deathmatch (všichni proti všem) dopadl velmi vyrovnaně a zároveň nás s konečnou platností probral z polospánku, takže jsme se rozhodli vyzkoušet něco myšlenkově náročnějšího. A co jiného by to mohlo být než pěkná řež (opět všichni proti všem) v real-time strategii Star Trek: Armada. Zhruba po půlhodince byl patrný jeden fakt – všichni se zabarikádovali a syslí si zásoby na obrovskou flotilu. Postupně však zásoby docházely a první opatrné výpady na nepřátelské území byly nevyhnutelné. Jak se záhy ukázalo, uplynuvšího časového limitu nejlépe využili Maeho Borgové, kteří si na své krychle namontovali asimilační paprsek a všechny útoky Spockových federálních a Koviho klingonských lodí se tedy tříštily o jejich hradbu, která navíc nepěkně posilovala samotnou borgskou armádu. Jediným dalším logických krokem bylo uzavření strategické klingonsko-federální aliance proti Společenstvu. Koordinovaný útok sice Klingoni dosti šeredně odskákali, nicméně Federaci se podařilo prolomit třísměrným útokem nalomenou borgskou obranu a celou jejich základnu kompletně zpacifikovat. A jak už to tak bývá, bývalí spojenci se nyní stali úhlavními nepřáteli. Finální žabomyší válce pak dominoval hrdinský útok šesti klingonských Dravých ptáků na stavební loď Federace. Dělníci to ovšem cestou odněkud někam vzali kolem své mateřské hvězdné základny, jejímž phaserům nebyla slaboulinká klingonská flotila sto oponovat.

Real-time bitva ukousla z koláče nedělního dopoledne pořádný kus, takže bylo načase přistoupit k další hře, kterou byla taktická vesmírná simulace Star Trek: Starfleet Command 3. Její zprovoznění však zabralo mnohem více času, než jsme původně předpokládali, takže zatímco Mae se Spockem vymýšleli s externí pomocí dalších přítomných nové postupy jak si zataktizovat, vyšetřil si Kovi trochu času a společně s čerstvě se objevivší Mášou vyřešili její potíže s vlnovou modulací v borgské kouli v Elite Force 2.Konečně se podařilo zprovoznit Starfleet Command 3 Právě včas na to, aby mohl společně s Maem a Spockem zkusit štěstí v jednom z herních módů Starfleet Command 3 – Battlefestu (podobnost s názvem celé herní akce není náhodná). V Battlefestu jde o to, že každý z hráčů vyfasuje do začátku slabou kocábku své rasy a když zhyne, dostane za odměnu loďku větší a pak ještě jednou. Během probíhajícího souboje, kdy nejprve dvě třetiny hráčů zničili svoji loď v černé díře, se Máša chopila videokamery a natočila podstatnou část z celkového záznamu, za což jí patří náš dík, protože jinak by si na kameru snad ani nikdo nevzpomněl. Ukázalo se, že Mr.Spock Starfleet Command 3 neprosazoval jen tak pro nic za nic, ale že posledních několik dní, které věnoval soustavnému tréninku, přinesly své ovoce. Mae brzy odpadl a boj tak dál zuřil už pouze mezi Spockovou Federací a Koviho Klingony. Jak to tenkrát dopadlo můžete spatřit i v našem traileru, kdy Kovi – rozptylován Maem s kamerou – narazil při taktickém ústupu čelně do asteroidu. Velká smůla na straně jedné, velká (škodolibá) radost na straně druhé. Protože se rapidně přiblížila doba oběda (bylo již po druhé hodině odpolední), dala si naše trojice ještě dvě kola v deathmatchi v Elite Force 2 a vyrazila do nedalekého zájezdního hostince (je ve stejné budově). Cestou jsme narazili na právě přicházejícího Davea (čti dejva), který už byl ale po obědě, takže ač celý natěšený na pořádné herní maso, musel si ještě chvíli počkat na náš návrat z oběda.

Příchod nového jedince nám připadal jako vhodná příležitost k tomu, abychom odpoledne (poobědne) načali další partičkou v Elite Force 2, ze které si Dave musel na chvíli odskočit pro blížícího se KiLLeRa. Než se vrátili, napadlo některého dobrodince vyzbrojit se betleHy a rozdat si to v čestném souboji všichni proti všem. Již posíleni o navrátilce Davea a nováčka KiLLeRa, navlékla se část hráčů do klingonského skinu a všichni se svorně začali rozsekávat na kousky. Protože betleH nemá vlastní herní mód, stalo se čas od času,Máša diskutuje o Elite Force 2 že do hloučku klejících Klingonů odněkud záhadně přilétlo kvantové torpédo, asi ještě zbloudilé ze Starfleet Command 3. Protože pět lidí je už docela slušný počet na nějakou tu týmovější akci, rozhodli jsme se vyzkoušet mód Capture the Flag. Kovi, Mae & Mr.Spock proti Daveovi, KiLLeRovi a operativně přiřazenému botovi (botce) Jurot. Jak začalo být brzo patrné, komunikace s botem není zrovna nejideálnější, takže se chudáci kluci odpotáceli po uplynutí času ze hry s pořádným výpraskem. Aby si Dave spravil náladu, dožadoval se bitvy v Star Trek: Armada 2, takže jsme se po její instalaci mohli rozdělit do dvou týmů, které by se takto mohly ve startrekovém vesmíru kdykoliv sejít. Borgové (Dave a KiLLeR) proti ostatním třem rasám naší části Galaxie. Mae vtipně rozhodl, že zdroje budou neomezené a protože jsme byli všichni poučeni z první Armady, co se stane, když necháte Borgy vyvinout asimilační paprsek, začal triumvirát neskutečnou rychlostí chrlit desítky a desítky nejrůznějších plavidel. Netrvalo dlouho a objevené borgské základny se začaly otřásat pod náporem nepředstavitelných a zdánlivě nekonečných zástupů nepřátelských lodí. Dave se nás sice snažil zmást svojí přesunutou základnou a neustálými sliby pomsty a odvety, nakonec však ani on po několika minutách neodolal. K popukání pak byly závěrečné momenty hry, kdy se Daveův Assimilator (stavební loď Společenstva) snažil uprchnout na nové místo a jen kousek za ním se hnala zhruba čtyřicetičlenná smíšená flotila Spojené federace planet, Romulanů a Klingonů. No, Assimilator to nakonec neustál. Další podstatná část dne byla za námi a Dave i KiLLeR se museli chtě nechtě rozloučit. Těsně před jejich odchodem však přišel další a již poslední návštěvník – PVH.

A pro změnu jsme v nové sestavě načali další část Battlefestu deathmatchem v Elite Force 2. Většina z nás byla už pořádně rozehraná a navíc panovala skvělá nálada, takže jsme začali volně experimentovat s nejrůznějšími modifikátory. Hned první se ukázal jako trefa do černého – Elimination aneb boj pouze odstřelovačkami a co zásah to frag k dobru. Někomu, kdo si v tomto módu nikdy nezařádil, se to bude těžko vysvětlovat a ztěží nám uvěří, jak fantastickou zábavu si člověk užije při tom, když zemře každé tři vteřiny (maximálně, má-li hodně štěstí). Kdyby v Elite Force 2 byla nějaká krev, hangár na stanici Aurora by se v ní přímo koupal. Více než 100 fragů u každého hráče během dvaceti minut, to je pořádný nášup. Kovi dostává dobrou radu - do asteroidů se nevráží!Každé minutí se netoleruje a kdo se jen na zlomek vteřiny zastaví, změní se záhy v žhnoucí trosku. Povzbuzeni šťastným výběrem modifikátoru, využili jsme okamžitě Elimination i v módu Capture the Flag na jedné z menších map. Potvrdilo se, že týmová režie a spolupráce přináší šťavnaté ovoce a dvojice Mr.Spock & Kovi uštědřila Maemu s PVH nebývale tvrdou lekci, která se jako přes kopírák opakovala i v následující hře se zapnutými modifikátory Elimination a Bomb Defusion. Pro danou chvíli bylo ale Elite Force 2 až až, takže jsme přesvědčili PVH, ať s námi vyzkouší Starfleet Command 3. Než si ho nainstaloval na svůj počítač, využili jsme času k další partičce v Battlefestu, kterou už klasicky vyhrál Mr.Spock. Protože jsme se ale od posledně zlepšili, bitva se trochu protáhla a PVH získaného času využil alespoň k částečnému projití herního tutoriálu. Ve čtyřech lidech jsme se rozhodli vyzkoušet obranu hvězdné základny. Dvě lodě federace (PVH a Mr.Spock) vs. dvě lodě Klingonské říše (Mae a Kovi) snažící se rozbít si navzájem své hvězdné základny. Taktika počkáme si, až přijdou a pak je vyklepneme, nakonec úspěch neslavila a PVH drze naši klingonskou stanici rozprášil do vesmíru. Od tohoto módu jsme si ale slibovali trochu víc, takže jsme se vrátili zpět k prověřenému Battlefest módu. Tuším, že to byl Mr.Spock, koho napadlo plácnout doprostřed mapy tři planety. Ano, dopadlo to tak, jak se dalo tušit. Ve vysokém warpu se o ně Kovi i PVH svorně rozplácli při pokusu přiblížit se jeden druhému na dostřel. Hra byla na základě nátlaku obou dvou restartována již bez všech překážek typu asteroidové pole, planeta či černá díra. Zmiňovat tu kdo zase vyhrál, nemá věčnou cenu.

PVH však přišel na akci s jasným úmyslem zahrát si vesmírný simulátor Star Trek: Bridge Commander. Všichni jsme si ho tedy pěkně nainstalovali a rozhodli se pro souboj dvou dvojic libovolných lodí. Bohužel však vyšlo najevo, že multiplayer Bridge Commandera je pro většinu smrtelníků neskonale nudný, všední, fádní a vůbec celkově nezajímavý a pohled na to, jak se čtyři nejsilnější lodě z celé hry několik minut bez zjevného efektu bičují barevnými paprsky a plivou po sobě pableskující koule většinu z hráčů moc dlouho nebavil (respektive, bavilo to jen PVH). Takže se začali vymýšlet různé srandičky typu souboj dvou federálních raketoplánů a kdo dřív do koho narazí, tudíž byl milý Bridge Commander záhy ukončen a místo toho jsme se vrhli na oblíbenkyni Armadu. Záměr byl stanoven zcela zřetelně – kdo z koho – dvě federální základny (PVH a Mae) proti dvěma klingonským protivníkům (Kovi a Mr.Spock). Počáteční naděje, které jsme všichni chovali během nahrávání, a sice, že počítač moudře umístí spoluhráče vedle sebe, aby se mohli snáze podporovat, se nesplnila a jako naschvál přistál každý ze dvojice na opačném konci mapy.Přišel, viděl, nezahrál si však nic. A co bylo obsahem kontrabandu nevíme dodnes. Předem musím říct, že tato bitva byla pro klingonské válečníky opravdu slavná a nebyla v ní nouze o zajímavé události a tragické zvraty. Kovi zahájil hru ve velmi nevýhodné pozici, neboť měl k dispozici pouze jeden dilithiový měsíc a každé malé dítě (hrající Armadu) ví, že jeden měsíc nikdy nestačí. Téměř okamžitě byl tedy nucen vyrazit na průzkum a hledat další surovinový zdroj. Nešťastně však zabloudil do základny k světu se majícího PVH, který zřejmě z obav před možným útokem navršil do zálohy převeliké množství menších federálních lodí a když Koviho předpokládaný útok později přišel, bez sebemenšího slitování rozprášil v okamžiku prakticky celou jeho flotilu. A aby toho nebylo málo, rozhodl se zahájit frontální útok na Koviho základnu. Co čert nechtěl, stejný okamžik si k útoku vybral i Mae, takže se Kovi ocitl v kleštích a se svojí základnou se mohl nadobro rozloučit. Naštěstí však několik okamžiků před mohutným útokem spojené flotily Spojené federace objevil mezi dvěma ohromnými pásy asteroidů na druhém konci mapy měsíc s nevyčerpatelnou zásobou dilithia a jedinou skulinkou propašoval ze zkomírající základny stavební loď v doprovodu tří válečných plavidel. Považován za vyřízeného a nikým nerušen v předpokládaném hluchém místě mapy, usadil se Kovi pěkně u fialového měsíce a začal si znovu budovat základnu. PVH s Maem mezitím ukončili veselici následující po vyčištění Koviho původní základny a začali pátrat po Spockovi. Ten však moc dobře věděl, že je momentálně na vše sám, takže se silně opevnil a do své flotily povolal nejmocnější plavidla. Silou vůle se mu podařilo odrazit úvodní nápor Federace a mající svůj vlastní nevyčerpatelný dilithiový měsíc a s podporou tisícovek Koviho válečníků proudících do jeho flotily, mohl začít připravovat odvetný úder. PVH si se zbytky své flotily, která neuspěla při prvním úderu na Spocka, chtěl ke své smůle zkrátit cestu do domovské základny přes sídlo Koviho těžební společnosti. Ta byla však v té době již velmi slušně osázena disruptorovými kanóny a torpédovými věžemi, mezi kterými se federální lodě tak dlouho motaly, až se rozpadly v horký prach. Další útok PVH a nezdařené Maeho výpady předznamenaly rychlý pád federálních pozic. A tak zatímco Kovi chrabře odstřeloval maskovanými loděmi Maeho těžební tankery, Spock zavelel do útoku a za pomoci speciálních klingonských plavidel vyvolávajících ničivou šokovou vlnu se přehnal Maeho základnou. Při závěrečném útoku na zbytky opevnění PVH se ke Spockově armádě připojila i Koviho nově zbudovaná flotila a Klingoni tak mají opět o další námět na slavnou píseň víc.

Půlnoc již dávno odbyla a tak jsme si ještě udělali radost partičkou Elite Force 2. Stále dobře naladěni z modifikátoru Elimination, rozhodli jsme se (prozradím že na Spockův popud) přibrat k naší čtveřici ještě osm botů o nejvyšší inteligenci. Brzy (avšak zároveň příliš pozdě) nám však došlo, že tohle kolo vyhrát nemůžeme. Takový chytrý bot s odstřelovačkou v ruce si může klidně prohlížet nejnovější vydání bulvárního magazínu, přitom se dloubat v nose a ještě si volnou rukou počítat derivace, přesto vás však dokáže během zlomku vteřiny zaměřit a na první pokus odstřelit, i když jste na druhé straně velké místnosti a ještě k vám byl původně otočený zády.Maeho autokameroportrét Finální skóre vypadalo ještě hůř než tragicky a nikdo zcela jistě není na pochybách, kdože to okupoval poslední čtyři místa. Logicky jsme se tedy vrátili k hře pouze živých hráčů a vyzkoušeli modifikátor Action Hero. Kdo zabije jako první, získává maximální brnění i zdraví, k tomu navíc všechny zbraně a stává se akčním hrdinou. K jeho velké smůle se nad ním však objeví opravdu velká hvězda, která zákonitě přiláká pozornost okolo pobíhajících kolegů, kteří se na něj okamžitě vrhnou jak vosy na cukrovou vatu a snaží se mu hvězdu odpárat. Už vám ani nepovím, kdo to tehdy vyhrál. Důležité je, že se naše akce nachýlila k závěru a když jsme si zjistili, jak nám jede městská doprava, rozhodli jsme se pro poslední kolo v Elite Force 2. Experimentálně jsme zvolili Team Holomatch s modifikátory Power Struggle (rozbíjení singularit) a (tentokrát ne příliš vhodně) Elimination. Což o to, protivníka sice odprásknete na první zásah, ale když pak máte střílet odstřelovačkou do jeho singularity, to už není to pravé ořechové. Operativně jsme tak museli přijít s vlastním pravidlem a sice, že singularita se nebude opravovat. Byli tací, kteří toto pravidlo dodržovali (PVH, Kovi), ale i tací, kteří ho s naprostým klidem ignorovali (Mr.Spock, Mae). Bitvu tak nakonec nevyhráli ti poctiví, ale jak tomu často bývá, ti druzí, nepoctiví.

Ráno se s ránem sešlo a ve dvě hodiny po půlnoci jsme všichni vyrazili do svých postelí. Komu to zatím tak úplně nedošlo, Star Trek Games.CZ Battlefest W.04 se vydařil, hodně. Užili jsme si spoustu zábavy, zlepšili se v hraní svých oblíbených her, naučili se nové finty a fígle, které si ale rozhodně nechceme nechat pro sebe. Proto doufáme, že se při dalším pokračování Battlefestu sejdeme s co největším počtem z vás, čtenářů Star Trek Games.CZ a hráčů startrekových her.

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ

Přidáno: 19.2.2004


Stáhněte si video trailer z akce Star Trek Games.CZ Battlefest W.04 (XviD, 24,5 MB).