Co byste chtěl vidět v Star Trek Online, aby Vám hra připadala opravdovější a více Vás zaujala?
Leonard Nimoy: Jak hodláte v této hře naložit s humorem? Protože si myslím, že to je pro fanoušky Star Treku velmi důležité. Když se podíváte na historii Star Treku, tak k nejúspěšnějším dílům patří ta, která obsahovala inteligentní humor, a to teď lidem chybí. Vlastně si vzpomínám, že když jsem natočil Star Trek IV, ve kterém byl podle mě dostatek humoru, mluvil jsem s jedním novinářem, který ten film viděl a chystal se k němu napsat recenzi, a ten mi řekl: „Nemyslím si, že se fanouškům Star Treku bude tenhle film líbit, protože je v něm moc vtipů. Oni ten humor nepřijmou.“ Opáčil jsem, že se zcela mýlí a uvažuje naprosto zpátečnicky. Až do té chvíle se nám humoru naopak nedostávalo. Fanoušci se rádi smějí tomu, co jednotlivé postavy dělají a říkají jedna druhé. A myslím si, že nový film bude slavit úspěch zčásti proto, že tento humor obsahuje, a proto jsem se ptal na to, jestli se objeví i v této hře. Myslím si totiž, že je to velmi důležité.
Proč si myslíte, že Star Trek přitahuje lidi tak dlouho a ovlivňuje je tak silně?
Leonard Nimoy: Protože oslovuje jejich představivost? Myslím si, že jedním z nejdůležitějších prvků je pocit naděje skryté v budoucnosti. To, že svět, ve kterém žijeme, je stále komplikovanější a obtížnější, a herci ze Star Treku, členové posádky Enterprise, přitom dokáží vyřešit problém s tak vysokou úrovní morálky a etiky, že to ocení i Romulané. Jsou to jednoduše dobří lidé, kteří z dobrých důvodů dělají dobrou práci. Myslím si, že právě to je hrozně důležité a že to je velkou částí toho, o čem tenhle seriál je: o naději skryté v budoucnosti a profesionálech, kteří spolupracují a úspěšně řeší problémy.
V minulosti jste propůjčil svůj hlas postavám v několika počítačových hrách. Hrál jste někdy některou z nich?
Leonard Nimoy: Moc ne. Vlastně skoro vůbec. Neoznačil bych se za hráče počítačových her.
Natáčení které epizody nebo filmu bylo podle vás nejzábavnější?
Leonard Nimoy: Já se nejvíc bavil při natáčení Star Treku IV, protože obsahoval humor a všichni byli nadšeni ze scénáře. Líbil se jim a líbila se jim i celá ta myšlenka. Existenci tohoto filmu ospravedlňoval jeho námět, myšlenka řešení ekologických otázek a problémů s tím spojených. Velryby byly metaforou pro planetu jako celek. Ve skutečnosti nešlo o záchranu velryb, ale o záchranu celé planety a myslím si, že diváci na to zareagovali velmi dobře. Celá práce v San Franciscu byla zábavná. Myslím si, že z velké části i díky postavám, lidem jako Walter Koenig v roli Chekova, Nichelle Nicols jako Uhury a George Takeie. Všichni z nich našli ve filmu smysluplné využití a to v předchozích filmech nebylo vždy pravidlem. A tak jsme se přitom opravdu bavili.
Existuje vůbec nějaký významný moment, ve kterém jste sklouzli k improvizaci a který se nakonec dostal až na plátno?
Leonard Nimoy: Určitě! Věděli jste, že se mě Bill Shatner pokusil ve Star Treku IV utopit? Lidem se tomu většinou nechce věřit. Vzpomínáte si na tu scénu těsně před koncem? Přistáli jsme s lodí v Sanfranciské zátoce – za silné bouře – a tuhle scénu jsme točili v nádrži ve studiích Paramountu, kde ve vodě seděla velká část trupu lodi.
Lidé se opírali o zábradlí na vnější části lodi, dívali se na velryby a viděli, že všechno bude v pořádku. Několik z nich najednou skočilo do vody, což nebylo ve scénáři, a já si říkal, že to je skvělé, jak tam tak skáčou. Ale najednou se Shatner rozhodl, že musím do vody také. On má docela velkou sílu, já se ze všech sil držel zábradlí a on se mi snažil odpáčit prsty. Měl jsem na sobě opravdu těžkou bavlněnou róbu, na kterou jsem ale ani nepomyslel, dokud se mu nepodařilo mě shodit a já se neponořil pod hladinu. Jakmile to roucho nasáklo vodou, stala se z něho kotva a já šel rovnou ke dnu nádrže. Musel jsem si ho sundat pod vodou, protože jinak jsem se nahoru dostat nemohl.
Umím docela dobře plavat, takže jsem nezpanikařil, ale bylo mi jasné, že si ho musím svléct. Dopadl jsem na dno, odrazil se od něho a vyrazil nad hladinu. „Ty parchante! Tys mě chtěl utopit!“ zařval jsem na něj. Ale nakonec se ukázalo, že to je skvělá scéna, u které jsme se hodně nasmáli. A přesně o takovém druhu humoru mluvím.
Co vám blesklo hlavou, když jste poprvé uviděl Zacharyho Quinta v roli Spocka?
Leonard Nimoy: Byl to pro mě velmi silný okamžik. Víte, je mi 77 let a je na čase, abych se posunul dál. A nejde tu jenom o to, jak Quinto vypadá, protože jeho vzhled odpovídá mým představám - spousta lidí dokonce říká, že vypadá jako já. Ale je to i opravdu dobrý herec, a velmi inteligentní k tomu. Má dobrou průpravu. Ví, jak na to, jak co dělat, je to prostě profesionál. Kdyby to byl nějaký horší herec, mohlo by mi vadit, že tahle postava přešla na někoho, kdo jí podle mě není hoden. On se na ni ale skutečně hodí a mě velmi těší, že byla svěřena právě jemu. Myslím si, že je v dobrých rukou.
Takže jde o člověka, který Vás v roli vašeho nástupce plně uspokojuje?
Leonard Nimoy: Ano, jeho práci obdivuji. Viděl jsem několik ukázek a ve filmu máme i společnou scénu, která je opravdu fascinující v tom, jak tam tak stojíme a povídáme si. A kromě toho jsem viděl i jeho další výkon, který ve filmu odvedl, a je velmi dobrý. Takže si myslím, že postavu Spocka čeká světlá budoucnost.
Máte v plánu věnovat se dál psaní a fotografování, například poezii a vytváření různých alb?
Leonard Nimoy: Fotografování patří momentálně k tomu nejkreativnějšímu, co dělám. Je to tři měsíce, co jsem dokončil jeden film, a na fotografování od té chvíle pracuji v jednom kuse. Právě teď dělám na projektu, který se odvíjí od našich představ o identitě a který podle mě bude velmi zajímavý a odlišný od všeho, co jsem dosud udělal. Vytvořil jsem portréty 95 lidí z Massachusetts a nejde jenom o fotografie, ale i o videa. Myslím si, že to bude velmi zajímavý projekt a rád bych příští jaro uspořádal výstavu v nějakém muzeu. Takže tohle je to, čemu právě teď věnuji svoji tvůrčí energii.
Jednou z věcí, které mě vždy fascinovaly, je to, že nejsme souměrní. Když vezmete fotografii své tváře, rozstřihnete ji a uděláte odraz obou polovin, dostanete podobu dvou odlišných lidí.
Leonard Nimoy: Ten projekt, o kterém tu mluvím, je založen na příběhu ze starého Řecka. Byl to pravděpodobně Aischylos, kdo převzal jednu ze Sofoklových myšlenek, že lidé kdysi měli dvě hlavy, čtyři ruce a čtyři nohy a stali se velmi mocnými a arogantními. Bohové znervózněli, rozzlobili se a rozhodli, že tomu musí být učiněna přítrž. Proto poslali Dia s velkým mečem a ten nás všechny rozsekl na dvě části. A tak jsme skončili tak, jak jsme, s jednou hlavou, dvěma rukama a dvěma nohama. A od té chvíle, podle Aischyla, lidé hledají svoji druhou část, aby se zase cítili celí.
A je zajímavé, že jste zmínil onu symetričnost. Mnozí lidé, ne-li všichni, cítí, že neustále hledají nějaké naplnění či završení, a podle Aischyla to je právě kvůli tomuhle. A tak fotografie, které jsem udělal, portréty, které jsem vytvořil, jsou o lidech, které jsme pozvali, aby přišli a vyjádřili své tajné nebo skryté já. Získal jsem přitom několik báječných výsledků. Lidé přicházeli se všemi možnými kostýmy a rekvizitami, představami o sobě samých, které pravděpodobně nikdy předtím neměli šanci vyjevit, a my to všechno nafotili a natočili. Takže o tomhle to je.
Máte nějaké sdělení, které byste rád předal komunitě kolem Star Trek Online?
Leonard Nimoy: Žijte dlouho a blaze. To je to nejlepší, co mě napadá.