Úvodní povídka Kvadrantu 5

Důlní stanice K-9, Neutrální zóna. Hvězdné datum 57884.63 (19. listopadu 2380, 18:36 hod)

„To jsou lži!“ rozčiloval se velvyslanec Kowalski. „Federace respektuje smlouvy, které uzavřela. Vaše obvinění je směšné!“ „Máme na to důkazy,“ oponoval mu Romulan na druhé straně stolu. „Přiznání jednoho z vědců, kteří v té laboratoři pracovali.“ „Cože?“ vykřikl Kowalski. „Jaké přiznání?“ „Ukažte mu to,“ rozhodl romulanský velvyslanec a kývnul na jednoho ze svých asistentů. Ten vstal a přešel k panelu v čele konferenční místnosti. Stiskl několik tlačítek a na monitoru se objevil obraz člověka. Byl to muž ve středních letech, v uniformě Hvězdné flotily s modrým límcem okolo krku. Jeho tvář byla špinavá a na čele měl několik drobných šrámů. Z jeho tváře se dalo poznat, že posledních pár dní pro něho nebylo zrovna růžových. Pomalu začal mluvit. „Jsem poručík Robert Conner. Služební číslo 2A15F13C2. Pracoval jsem ve výzkumné laboratoři na planetě Iridia III na tajném projektu vývoje maskovacího zařízení na rozkaz Vrchního velení Hvězdné flotily. Toto zařízení mělo být použito proti Romulanskému hvězdnému impériu. Hluboce lituji svých činů. Ženě a dětem chci říct, že je miluji.“ Záznam skončil. Velvyslanec Kowalski ještě chvíli nevěřícně kroutil hlavou. „Rád bych to slyšel od něho osobně,“ řekl nakonec. „To bohužel nebude možné,“ řekl romulanský velvyslanec Selok. „Měl těžká zranění, naši lékaři dělali, co mohli, ale naše zkušenosti s lidskou fyziologií jsou omezené. Před dvěma dny bohužel zemřel.“ “To je směšné, chcete říci, že tohle je ten váš důkaz? Zmučený důstojník Hvězdné flotily? Pravděpodobně by řekl cokoliv, jenom aby se dostal zpátky domů.“ „Velvyslanče, ujišťuji vás, že s vašimi lidmi bylo zacházeno dobře. Někteří z nich byli po explozi na výzkumné základně těžce zraněni. Kdyby naše loď nebyla náhodou poblíž, pravděpodobně by to nepřežil nikdo. Ostatní vaši lidé jsou nyní už v pořádku a budou vráceni zpátky do Federace, přestože vedli výzkum, který byl přímým porušením smlouvy z Algeronu.“ Velvyslanec Kowalski byl rozpálený do ruda. Vedl různá jednání s Romulany už více než pět let, ale takovou drzost ještě nezažil. Měl chuť mu dát pěstí, ale nakonec se přeci jen ovládl. „Doufám, že nám je předáte neprodleně,“ řekl nakonec. „Jistě, už jsme vypravili loď, která je doveze do Neutrální zóny, tam vám je předáme.“ „Dobře, uvědomím o tom naše velení,“ řekl Kowalski. Přes všechno, co se snažili tvrdit Romulané, si byl jistý, že ve skutečnosti oni sami napadli výzkumnou základnu Theta 6. A teď ještě měli tu drzost Federaci obvinit z porušení smlouvy z Algeronu. Bohužel jim to ale nemohl nijak dokázat. „Jako projev našich mírových záměrů je Romulanské hvězdné impérium ochotno přehlédnout tento incident, vzhledem k tomu, že váš výzkum byl stejně ve velmi rané fázi,“ pokračoval Selok. „Nicméně budeme požadovat oficiální omluvu Federace a také několik dalších věcí, které Rada Federace bude jistě považovat za nízkou cenu za naše přátelství,“ řekl a podal Kowalskimu PAD. „Budu to muset probrat se svými nadřízenými,“ odpověděl Kowalski po tom, co ho prolétl očima. „Jistě, jak je libo,“ usmál se Selok. „Navrhuji se opět sejít zítra v 8:00.“ „Dobře,“ souhlasil Kowalski. „To bude stačit.“ Oba vyslanci vstali i se svými poradci od stolu. Romulané se vzápětí odhmotnili v transportním paprsku a přenesli na svoji loď. Kowalski vztekle praštil do stolu. „Ten hnusnej parchant! Já ho snad zabiju!“ nadával. „Dawsone, kontaktujte Radu Federace. Potřebuji se s ní poradit o dalším postupu.“ „Ano, vyslanče,“ kývnul Kowalskiho poradce a odešel. O několik minut později už velvyslanec Kowalski ve své kajutě mluvil tváří v tvář federálnímu ministrovi zahraničí. „Nevyvíjí se to dobře, pane, Romulané nás obvinili z porušení smlouvy z Algeronu a vývoje maskovacího zařízení v systému Iridia,“ vysvětloval pomalu. „Vím, že je to nesmysl, ale oni mají přiznání jednoho z našich lidí, pravděpodobně ho k tomu donutili násilím.“ „To je zlé, jaké je jejich stanovisko?“ zeptal se ministr. „No, podle slov velvyslance Seloka jsou ochotni s námi i nadále udržovat mír, pokud ovšem splníme jejich požadavky.“ „Jaké požadavky?“ „Je toho víc, právě vám to posílám,“ řekl Kowalski a stisknul několik tlačítek. „Dobře, děkuji vám, proberu to s Radou a ozvu se vám. Prozatím k vám pošleme loď, jenom pro jistotu. Toto jednání má pro Federaci klíčový význam.“ „Děkuji, pane ministře, to se bude hodit.“ Ministra zahraničí na obrazovce vystřídalo logo Federace. Kowalski se opřel do křesla a přemýšlel. Moc toho ale momentálně udělat nemohl, musel počkat na rozhodnutí Rady.

Loď IRW D'ereg obíhající stanici K-9. Hvězdné datum 57884.93 (19. listopadu 2380, 21:15 hod)

Velvyslanec Selok se usmíval, věděl, že se mu podařilo zatlačit Federaci ke zdi. To s těmi vězni ze systému Iridia mu vyšlo. Teď budou určitě souhlasit se všemi požadavky, které bude Impérium mít. Po večeři s komandérem Valasem, velitelem lodi, si už jenom krátce zopakoval strategii zítřejšího jednání a spokojeně usnul.

Loď U.S.S. Enterprise-E, sektor 284. Hvězdné datum 57885.07 (19. listopadu 2380, 22:30 hod)

Kapitán Jean-Luc Picard odpočíval ve své pracovně, právě dočetl všechna denní hlášení a pomalu se chystal jít do své kajuty a trochu se prospat, když v tom se ozval lodní interkom. „Worf kapitánu Picardovi, máte tady zprávu od Velení Hvězdné flotily,“ ozval se známý hlas. „Přepojte mi to sem,“ řekl kapitán a stisknul několik tlačítek. Logo Hvězdné flotily vzápětí vystřídala tvář postaršího admirála. Kapitánovi chvíli trvalo, než si vybavil jeho jméno, nakonec si ale vzpomněl, že je to kontraadmirál Mc'Donald. „Zdravím vás, Jean-Lucu,“ řekl admirál s úsměvem. „Admirále,“ kývnul na pozdrav Picard. Byl zvědav, co admirál chce. Když se s ním viděl naposledy, dostal za úkol letět hluboko do dominionského území zachránit jednoho důležitého agenta. Tehdy jen tak tak vyvázli živí. „Jak jistě víte, naše vztahy s Romulany teď nejsou dobré,“ začal admirál. „Nový prétor je naladěn silně proti Federaci.“ Určitě ne tolik jako ten minulý, problesklo kapitánovi hlavou. Ačkoliv už to bylo víc než rok, stále ho trápila vzpomínka na takzvaný „Shinzonův incident“, jak to nazývalo Velení Flotily. Přišel tehdy o 15 členů posádky včetně druhého důstojníka Daty. Admirál mezitím pokračoval dál. „Chci, abyste z Enterprise letěl do Neutrální zóny na důlní stanici K-9. Právě tam probíhají velice důležitá jednání a náš velvyslanec Kowalski požádal o podporu Hvězdné flotily. Máte povolení překročit warp 6.“ „Romulané dovolí lodi Flotily vstoupit do Neutrální zóny?“ zeptal se Picard poněkud překvapeně. „Dohodli jsme se na jedné lodi z každé strany,“ opověděl admirál. „Jean-Lucu, tohle je velice delikátní záležitost, na výsledku této konference budou záležet naše budoucí vztahy s Romulany.“ „Postaráme se o vyslancovu bezpečnost,“ ujistil Picard admirála. „Dobře, věděl jsem, že to řeknete, Mc'Donald konec.“ Obraz admirála zmizel a zase ho vystřídalo logo Flotily. Kapitán vstal a zamířil na můstek. „Kormidlo, nastavit kurs na stanici K-9, maximální warp.“ „Do Neutrální zóny?“ zeptal se Worf. „Máme za úkol poskytnout podporu velvyslanci Kowalskimu při jednání s Romulany,“ vysvětlil Picard. „Kurs nastaven, pane,“ ohlásil praporčík u kormidla. „Vpřed.“

Důlní stanice K-9, Neutrální zóna. Hvězdné datum 57885.84 (20. listopadu 2380, 05:15 hod)

Stanice K-9 byla malá instalace na povrchu planety třídy L Polos V. Dříve sloužila jako základna Federace pro těžbu dilithia, ale před dvaceti lety, když byly posunuty hranice Neutrální zóny, musela být opuštěna. Za války s Dominionem sloužila jako neutrální půda pro setkávání zástupců Federace a Romulanů a tuto funkci si udržela dodnes. Velvyslanec Kowalski nemohl spát, Rada Federace mu stále neodpověděla a to mělo jednání se Selokem začít už za necelé tři hodiny. Ještě jednou si prohlížel všechny materiály. Romulané měli všechno dobře promyšlené. Pokud měl Kowalski pravdu a celé to vykonstruovali, tak jim to muselo zabrat měsíce příprav. Nemohl ale také vyloučit, že Romulané mluví pravdu a to i navzdory tomu, že ho velení Hvězdné flotily neustále ubezpečovalo, že v systému Iridia žádný tajný výzkum prováděn nebyl. Osobně byl přesvědčený, že mu Selok lže do očí. Romulané zaútočili na neozbrojenou stanici, zajali její personál a jednoho z důstojníků donutili přiznat utajovaný výzkum. Takhle se to zdálo jednoduché, ale Romulané měli spousty důkazů, které to vyvracely. Nejzávažnější byl asi záznam senzorů automatické stanice Hvězdné flotily umístěné na hranicích. Ta zcela jasně zaznamenala přílet Romulanů ke stanici až dvě hodiny poté, co explodoval její reaktor. Zatím mu nezbývalo než počkat na výpovědi zachráněných členů posádky stanice Iridia, které Romulané slíbili předat zítra večer. Najednou se ozvalo tiché pípaní, které Kowalskiho vyrušilo. Konečně to vypadalo, že se Rada Flotily rozhodla vyjádřit. Vstal a stisknul pár tlačítek na počítači. Na obrazovce se objevila tvář ministra zahraničí. „Pane ministře, jsem rád, že jste se konečně ozval. Jaké je rozhodnutí Rady?“ zeptal se Kowalski. „Rada se rozhodla souhlasit s většinou požadavků Romulanů, včetně formální omluvy Impériu. Nicméně zcela odmítáme připustit jakékoliv posouvání hranic, které požadují. To je pro nás naprosto nepřijatelné.“ „Rozumím, pane ministře,“ kývnul Kowalski. „Za chvíli k vám dorazí naše loď Enterprise a pravděpodobně také někdo další od Romulanů. Spolupracujte s kapitánem Picardem a udělejte všechno proto, aby nedošlo k ozbrojenému konfliktu s Romulany. Mrázek konec.“ Kowalski doufal, že po rozhovoru s ministrem bude klidnější, ale nestalo se, spíše naopak. Věděl, že Selok jenom tak nesleví ze svých požadavků, a pokud se Federace rozhodla části z nich vyhovět, už těžko může argumentovat tím, že Federace žádný nezákonný výzkum neprováděla. Nakonec si zavolal své asistenty a začal s nimi připravovat strategii pro jednání. Cítil, že tohle bude těžký den.

Loď U.S.S. Enterprise-E blížící se ke K-9. Hvězdné datum 57886.46 (20. listopadu 2380, 10:45 hod)

„Kapitánův deník, hvězdné datum 57886.4. Blížíme se ke stanici K-9, kde máme zajistit hladký průběh vyjednávání s Romulany.“ „Pane, mám stanici na senzorech,“ ohlásil Worf. „Neodpovídají na volání.“ „Pane Kime, standardní průzkum,“ přikázal kapitán. „Stanice nevykazuje žádné známky energie, část její konstrukce se kompletně zřítila. Zjišťuji stopy po palbě ze zbraní. Signatura je romulanská!“ „Pane, jsme ve vizuálním dosahu,“ řekl Worf. „Na obraz!“ Na hlavní obrazovce se objevila stanice K-9, nebo spíše to co z ní zbylo. Více než polovina stanice byla kompletně srovnána se zemí. Zdálo se, že byla vystavena orbitálnímu bombardování. „Známky života, Harry?“ zeptal se Picard. „Mám jich tady několik, jsou velmi slabé.“ „Komandére, připravte záchranné týmy.“ Komandér Madden, Picardův první důstojník, se okamžitě vydal k turbovýtahu. „Worfe, jdete se mnou. Madden volá ošetřovnu, připravte se na příjem raněných.“ Kapitán Picard se zatím obrátil na Harryho. „Spojte mě s velitelstvím Flotily!“ přikázal a vydal se do svojí pracovny. „Můstek je váš.“

Stanice K-9, Neutrální zóna. Hvězdné datum 57886.48 (20. listopadu 2380, 10:55 hod)

Komandér Madden, Worf, doktorka Crusherová a několik dalších důstojníků se zhmotnilo na stanici. Kolem byla dokonalá spoušť. Přepážky mezi místnostmi byly zpřerážené, všude se válely hromady suti a také několik mrtvých těl. Výsadek se ihned pustil do práce. Po chvíli se několik lékařů transportovalo zpět s několika přeživšími. „Tady je další,“ ozvala se Beverly. „Worfe, potřebuji tady s tím pomoci.“ Worf přispěchal na pomoc. Když se mu s pomocí ještě jednoho bezpečnostního důstojníka podařilo sundat zhroucený trám, našli pod ním zhmožděného muže. Byl to Kowalski. „Má těžká vnitřní zranění,“ zjistila Beverly. „Musí okamžitě na ošetřovnu.“ Klepla do svého odznaku a za pár vteřin se přenesla na loď. „Komandére, tohle byste měl vidět,“ ozval se jeden z bezpečnostních důstojníků. Worf s Maddenem k němu okamžitě přiběhli. Na zemi tam leželi tři mrtví Romulané. „Co se tu proboha stalo,“ řekl Madden. „Všichni zemřeli po zásahu phaserem,“ zjistil bezpečnostní důstojník. „Federálním phaserem.“

Kapitánova pracovna, U.S.S. Enterprise-E. Hvězdné datum 57886.54 (20. listopadu 2380, 11:25 hod)

„Admirále, je zřejmé, že tu stanici napadli Romulané, měl byste okamžitě uvědomit hlídkové lodě Flotily v Neutrální zóně.“ „Proč by Romulané útočili na neozbrojenou stanici, zvláště pak když jsme souhlasili splnit většinu jejich požadavků?“ nechápal admirál Mc'Donald. „To se právě snaží zjistit náš výsadek, je ale pravděpodobné, že Romulané tímto neskončili.“ „Jean-Lucu, myslíte si, že by mohli zaútočit?“ ptal se očividně rozrušený admirál. „To nevím, ale je to možné. Každopádně bychom měli být připraveni.“ „Dobře, uvidím, co se dá dělat, Mc'Donald konec.“ Kapitán Picard se opřel do svého křesla. Tohle byl zlý sen. Federace si nemohla dovolit válku s Romulany, rozhodně ne teď, když se ještě nestačila pořádně vzpamatovat z Dominionské války. Pravdou sice bylo, že od kapitulace Dominionu uplynulo už skoro pět let, přesto ale Flotila ještě nedokázala zcela obnovit svůj vojenský arzenál. Podle toho co kapitán věděl, měla Federace k dispozici momentálně asi 70 % z původního počtu lodí. Velkou válku s Romulany by nemusela vyhrát.

Romulanský senát, Romulus. Hvězdné datum 57887.23 (20. listopadu 2380, 17:30 hod)

Generalisima Sela vešla do velkého oválného sálu Romulanského senátu. Tvářila se značně nevrle, neboť ji právě narychlo odvolali z důležité mise. Doufala, že prétor s ní chce probrat něco opravdu důležitého. „Chtěl jste se mnou mluvit, excelence?“ zeptala se předpisově, ale z jejího hlasu bylo poznat, že nového prétora příliš v lásce nemá. „Vítám vás, Selo,“ usmál se prétor. „Vím, že jste netrpělivá, tak půjdu rovnou k věci. Federace nechala zavraždit našeho velvyslance Seloka. Stalo se to při jednáních na stanici K-9“. „Cože!“ vykřikla Sela nevěřícně. „Jak je to možné?“ „Selok chtěl prosadit naše požadavky v Neutrální zóně za každou cenu, byl to náš nejúspěšnější velvyslanec, a podle jeho poslední zprávy se mu podařilo zahnat Federaci do kouta,“ vysvětloval prétor. „To je odporné, věděla jsem, že Federaci nelze důvěřovat,“ rozzuřila se Sela. „Jak budeme postupovat?“ „Tak jak je zapotřebí, vysíláme flotilu lodí do Neutrální zóny a prosadíme naše požadavky jinak,“ řekl prétor. „Vám jako našemu nejlepšímu veliteli svěřuji velení útoku.“ „Děkuji, excelence,“ usmála se Sela. „Na tuhle příležitost jsem čekala dlouho.“ Otočila se a odešla. O dvě hodiny později byla už na palubě své lodi IRW Ravalius a mířila spolu se zbytkem útočné flotily do Neutrální zóny.

U.S.S. Enterprise-E, standardní orbita nad planetou Polos V. Hvězdné datum 57888.68 (21. listopadu 2380, 6:10 hod)

Doktorka Crusherová, kapitán Picard a poručík Kim stáli na ošetřovně nad mrtvolou velvyslance Seloka. „Co jste zjistila, doktorko?“ ptal se Picard. „Provedla jsem všechny testy a zjistila jsem, co ho zabilo za zbraň. Byl to federální phaser, ale tento typ už Flotila nepoužívá více jak třicet let.“ „Jak se mohl dostat na stanici?“ zeptal se Harry. „Staré federální vybavení používají některé organizace pirátů nebo politických extrémistů,“ ozval se Worf. „V oblasti Neutrální zóny je jich hned několik.“ „Dobře, Worfe, pokuste se zjistit, zda tady nebyla ještě před Romulany nějaká loď. Snad se nám podaří najít pravé viníky dřív, než se Romulané rozhodnou jít do války.“ „Ano, pane,“ řekl Worf a odešel. Picard se opět obrátil na doktorku. „Jak se mají přeživší ze stanice?“ „No, podařilo se nám zachránit celkem sedm lidí. Velvyslance, jednoho z jeho poradců a pět nižších důstojníků ze stálé posádky stanice,“ řekla doktorka. „Měli štěstí, že ta část stanice, kde byli, nebyla ani jednou přímo zasažena.“ „Jak je na tom velvyslanec?“ zajímal se kapitán. „Dostal nějaká sedativa a teď spí. Pokud s ním chcete mluvit, doporučuji to zkusit tak za tři hodiny.“ „Průběžně mě informujte,“ dodal kapitán a i s poručíkem opustili ošetřovnu. Když dorazili na můstek, Worf už pro ně měl informace. „Pane, podařilo se nám zaznamenat iontovou stopu vedoucí směrem do sektoru 265,“ řekl Worf. „Výborně, nadporučíku,“ usmál se Picard. „Zadejte kurs, maximální…“ „Kapitáne,“ přerušil ho Worf. „Přijímáme zprávu priority jedna od admirála Mc'Donalda!“ „Na obraz!“ Na hlavní obrazovce se opět objevila admirálova tvář. „Enterprise, právě jsem obdržel velice znepokojivou zprávu od jedné z našich hlídkových lodí. Zaznamenali velkou romulanskou flotilu vstupující do Neutrální zóny, mobilizujeme všechny lodě v oblasti. Hlaste se okamžitě v systému Devron.“ „Jak velkou flotilu?“ zeptal se kapitán. „Nejsme si jisti, stále se maskují a demaskují, takže nelze přesně zjistit jejich počet, ale očividně chtějí, abychom o nich věděli.“ „Admirále, myslíme si, že Romulané útočí, protože si myslí, že jsme zavraždili jejich velvyslance, našli jsem ho v troskách stanice,“ začal kapitán. „Chceme se pokusit Romulanům dokázat, že to Federace neudělala.“ „To je dobrá zpráva, Jean-Lucu, ale bude to muset počkat. Momentálně potřebujeme všechny dostupné lodě v systému Devron.“ „Admirále, když se nám podaří zjistit, kdo stojí za velvyslancovou smrtí, tak možná nemusí padnout ani výstřel!“ odporoval kapitán. „Je mi líto, Jean-Lucu, ale tohle je rozkaz, okamžitě se hlaste v systému Devron! Mc'Donald konec.“ Kapitán Picard se vztekle posadil do křesla. „Náš kurz, pane?“ zeptal se praporčík u kormidla. Kapitán si zhluboka povzdechnul a otočil se na svého prvního důstojníka. „Komandére, vezměte si tři lidi a deltaplán a leťte do sektoru 265, my poletíme podpořit Flotilu do systému Devron.“ „Ano, kapitáne,“ odvětil Madden a vydal se směrem k turbovýtahu. O pět minut později opustil deltaplán i se čtyřmi lidmi na palubě lodní hangár. „Kormidlo zadat kurs do systému Devron, maximální warp!“

IRW Ravalius, systém Devron, Neutrální zóna. Hvězdné datum 57889.31 (21. listopadu 2380, 11:45 hod)

Sela byla pohodlně usazená ve velitelském křesle. Na tuhle chvíli čekala už dlouho. Romulanská flotila byla silnější než kdy dřív a mohla se s tou federální směle srovnávat a Sela to věděla moc dobře. Věděla, že konečně dostane příležitost vyřídit si své staré účty. „Vstupujeme do systému Devron,“ ohlásil navigátor. „Vypnout warp, poplach, připravte zbraně.“ „Devadesát milionů kilometrů od nás zachycuji sedm plavidel Hvězdné flotily, jejich zbraně jsou připraveny.“ „Uvidíme, jestli jim pomůžou,“ usmála se Sela. „Bojová formace Gamma!“ „Madam, volá nás vedoucí plavidlo,“ řekl OPS za Selinými zády. „Na obraz!“ Na obrazovce před Selou se objevila tvář postaršího Vulkánce. „Tady je kapitán S'var z lodi Federace Afrodita. Bez povolení jste narušili prostor Federace. Okamžitě odleťte, nebo budeme nuceni zahájit palbu!“ „Je mi líto, kapitáne, toto území je od teď součástí Romulanského hvězdného impéria. Nebudeme jenom tak nečinně přihlížet tomu, jak byl zabit náš nejlepší velvyslanec. Sela konec!“ Komunikační kanál byl ukončen. Devět romulanských lodí se rychle blížilo k flotile Federace. „Spojte mě s naší flotilou,“ řekla Sela. „Kanál otevřen.“ „Všem lodím, tady generalisima Sela, zahajte palbu na určené cíle!“ Všech devět lodí vypálilo najednou první salvu. Hned potom se tři z nich zamaskovaly. Federální flotila palbu opětovala. Phaserové prstence všech lodí se rozzářily a začaly pálit do svých cílů. Dva Váleční ptáci se demaskovaly přímo na zádi jedné lodi třídy Galaxy a plnou silou ji zasáhly. Třetího včas zastavila Akira, která ho zasáhla dávkou fotonových torpéd. Selin Norexan ještě s dalšími dvěma útočil zepředu. Vybrali si za cíle vedoucí Afroditu třídy Sovereign a Defiant s Ambassadorem, které ji kryly. Defiant obratně manévroval a vyhýbal se všem zásahům od neohrabaných Válečných ptáků. Norexany už byly tvrdší oříšek, ale i tak na něj dopadalo jenom minimum palby. Loď třídy Galaxy, která nesla jméno Trident, se spolu s Afroditou zaměřily na Selin Norexan. Romulanskou flotilu ještě doplňovaly dvě menší lodi nové třídy Karatoch, které byly menší a manévrovatelnější a palebnou silou se daly srovnávat a Akirami. Jedna z nich se jala pronásledovat unikající Defiant a zasáhla ho dávkou torpéd. Selin Norexan IRW Ravalius se mezitím zamaskoval, aby unikl mohutné palbě, kterou ho zasypávala Afrodita a Trident, ke kterým se teď ještě přidala jedna Akira. Dvěma dalším Válečným ptákům se podařilo odříznout U.S.S. Philadelphii třídy Ambassador od ostatních lodí Federace a soustředily na ní palbu. Přidal se k nim ještě jeden z Norexanů, takže loď byla ve velice těžké situaci. Ulehčit jí se pokusil Trident, ale byl při tom těžce zasažen dvěma salvami fotonových torpéd od právě se demaskujícího Selina Norexanu a musel se stáhnout zpět. V tom se kousek od bojujících lodí objevil záblesk lodi vystupující z warpu. „Madam, blíží se další loď,“ hlásil Selin OPS. „Je to Enterprise!“ „Picard,“ zaklela. Tohohle kapitána Flotily měla ze všech nejméně ráda. Už několikrát jí překazil její plány. Teď cítila příležitost mu to konečně oplatit. Enterprise vyrovnala síly. Salvou kvantových torpéd zasáhla jednoho nic netušícího Válečného ptáka a uštědřila mu tak těžkou ránu. O pár vteřin později se do něj pustily ještě oba Defianty a podařilo se jim vyřadit mu štíty, zbraně i motory, takže se jen neškodně vznášel v prostoru. První loď byla ze hry. Sela se rozhodla přeskupit flotilu a zaměřila se na poškozené lodě Federace. Několik salv z disruptorů zasáhlo Trident, kterého ale kryla společnými silami Enterprise a jedna Akira. Dvěma Válečným ptákům IRW Loran a IRW Cabunsis se podařilo dostat do křížové palby jeden Defiant. Ač se malá loď snažila uhýbat sebevíc, přesto dostala několik těžkých zásahů, které vyřadily její manévrovací motory. Neovladatelné lodi se nepodařilo uhnout a v plné rychlosti narazila do těžce poškozeného Ambassadoru. Defiant se jako velký projektil zaryl hluboko do sekundárního trupu lodi. O několik vteřin později následovala ohromná antihmotová exploze. Šoková vlna ze spojené exploze dvou lodí nabyla nečekaných rozměrů a smetla jednoho poškozeného romulanského Válečného ptáka. Štíty ostatních lodí odolaly, částečně i proto, že se jim včas podařilo dostat se dál. Zdálo se, že již tak velkolepý ohňostroj doplní ještě hroutící se minisingularita uvnitř zasaženého Válečného ptáka. Místo toho se však stalo něco, co ani jedna z bojujících stran nečekala. Vypadalo to, jako by se exploze Válečného ptáka během zlomků sekundy vtáhla sama do sebe a za okamžik se objevila tisíckrát větší. Najednou se přes celou oblast boje objevil masivní zelenomodrý úkaz. Trochu se to dalo přirovnat k otevření červí díry, když do ní vlétá loď, jenomže tady žádná červí díra nebyla. Enterprise se mohutně otřásala. „Zdá se, že ty exploze vyvolaly nějakou prostorovou trhlinu!“ křičel Harry. „Dostaňte nás odsud pryč,“ přikázal kapitán, pevně se držící svého křesla. „Nejde to, gravitační síly jsou příliš vysoké, vtahuje nás to dovnitř!“ „Všechnu energii do štítů a pole strukturální integrity!“ Všechny zbylé lodě se bezmocně blížily k trhlině. Některé se snažily uletět, ale na síly, které na ně působily, by nestačily ani ty nejsilnější motory. Po několika sekundách boje s gravitací lodě v trhlině zmizely.

U.S.S. Enterprise-E, pozice neznámá. Hvězdné datum 57889.34 (21.listopadu 2380, 12:02 hod)

Kapitán Picard se ztěžka zvedl ze země, kam upadl při průchodu lodě trhlinou. Kolem byla tma a jediným zdrojem světla byly pulzující světla červeného poplachu a občas nějaká jiskřící konzole. Hlavní obrazovka byla mimo provoz, takže neměl žádnou představu o tom, co se děje. „Hlášení,“ řekl. Jako první se vzpamatoval Harry vpředu u operační konzole a pustil se do vyjmenovávání škod. „Hlavní zdroj energie je mimo provoz, protržený trup na palubách 6, 9 a 12. Nefungují warp motory ani transportéry.“ „Zbraně jsou nefunkční, štíty na 16 %,“ přidal se Worf. „Jaký je stav Romulanů?“ zajímal se kapitán. „Pokouším se aktivovat senzory,“ hlásil Harry, zatímco zápasil se svou konzolí. „Zachycuji pět romulanských lodí a trosky dalších dvou. Vypadá to, že je to roztrhalo na kusy. Dále je tu kromě nás všech pět zbývajících lodí Federace, ale U.S.S. Hongkong třídy Akira je bez známek života.“ Konečně se Harrymu podařilo aktivovat výhledovou obrazovku. Před Enterprise se bezvládně vznášelo několik lodí a také hromada všemožných trosek. V pozadí byla potom vidět čerstvě otevřená prostorová trhlina. „Můžete určit naši pozici, pane Kime?“ zeptal se Picard poněkud ustaraně. „Zkouším to, pane, ale navigační senzory nepoznávají žádná známá souhvězdí, vypadá to, že nás to vrhlo do nějaké neznámé části vesmíru.“ „Pane, vedoucí loď Romulanů žhaví motory,“ ozval se Worf od taktické stanice. „Zavolejte je, snad se dokážeme nějak rozumně domluvit.“ „Odpovídají,“ řekl Worf a kapitánovi se očividně ulevilo. Na obrazovce před ním se trochu rozmazaně objevila generalisima Sela. I ona měla na čele několik šrámů. „Kapitáne Picarde, už je to dlouho,“ začala. „Chcete mi předat svou kapitulaci?“ neodpustila si malou provokaci. „Selo, zastavme toto šílenství,“ šel Picard rovnou k věci. „Máme důkazy, že za smrt vašeho vyslance nemůže Federace.“ „Pche,“ uchechtla se Sela. „Myslíte si, že vám budu věřit?“ „Neočekávám, že mi uvěříte. Doufám jen, že budete souhlasit s příměřím alespoň do té doby, než se odsud dostaneme a já vám to budu moci dokázat,“ řekl Picard a sám doufal, že komandér Madden něco najde. „Co máte v plánu?“ zeptala se Sela. „Pokusíme se zjistit, kde jsme a jestli se můžeme dostat zpátky. Přesně za dvě hodiny se spojíme znovu a domluvíme se co dál.“ „Dobře, Picarde, souhlasím s vaší nabídkou, ale pamatujte, jestli se o něco pokusíte, tak vás zabiju osobně!“ „S tím počítám,“ lehce se usmál kapitán. „Enterprise konec!“ Picard si oddechl. Alespoň se mu podařilo zabránit dalšímu krveprolití, ale teď budou muset zjistit, co se to stalo a kde vlastně jsou.

IRW Ravalius, pozice neznámá. Hvězdné datum 57889.35 (21. listopadu 2380, 12:05 hod)

Sela nebyla nadšená, že musela přistoupit na Picardovu nabídku, ale jelikož její loď neměla momentálně štíty ani zbraně, neměla moc na vybranou. Alespoň získala trochu času. Její operační důstojník zatím přišel s podrobnou analýzou anomálie, kterou proletěli. „Vypadá to, že ty velké exploze, které vznikly v systému Devron, měly dostatečnou sílu, aby prorazily časoprostorovou bariéru v oblasti. Ta musela být v této části vesmíru již dříve něčím oslabena, ale jak a čím nedokážeme říct. Zdá se, že jádro singularity, které se zhroutilo, když byla jedna z našich lodí poškozena, nějakým způsobem absorbovalo energii z té antihmotové exploze a ještě než singularita zanikla, tak se na několik milisekund asi sto miliónkrát zvětšila a prorazila časoprostorovou bariéru, čímž vytvořila tu trhlinu, kterou jsem se sem dostali.“ „Takže, kde vlastně jsme?“ zeptala se Sela poněkud nevrle, protože vědce neměla zrovna moc ráda. „V jiné galaxii, nebo snad v jiném čase?“ „Vlastně ani jedno,“ řekl Romulan. „Tohle je vlastně kapsa uvnitř naší galaxie, do které jsme se dostali přes ten prostorový zlom. Je možné, že to kdysi byla součást naší galaxie, která byla nějak vtažena sama do sebe a…“ „Dobře, to stačí,“ přerušila ho Sela. „Jak se dostaneme ven?“ Romulan se zatvářil poněkud rozpačitě „No, teoreticky stejně jako jsme se dostali sem, skrz ten prostorový zlom, jenom musíme upravit štíty podle jeho tachyonového proudění, abychom se vyhnuli poškození.“ „Dobře, proveďte ty úpravy a informujte mě,“ řekla Sela a vstala od stolu v konferenční místnosti. „Madam, a ještě něco,“ zastavil ji vědec. „Podle našich výpočtů je ten zlom naprosto stabilní a k jeho rozrušení by bylo potřeba několikanásobně víc energie, než ho otevřelo.“ „Chcete říct, že sem budeme moci cestovat už pořád?“ zbystřila Sela. „Přesně tak, madam, otevřel se nám tady naprosto neprozkoumaný prostor o velikosti asi čtvrtiny naší galaxie. Dá se to označit za její pátý kvadrant.“ To Selu zaujalo. Nové uzemí o velikosti celého kvadrantu by pro Romulanskou říši jistě byla obrovská výhoda. Jenže tu byla také Hvězdná flotila a Sela předpokládala, že už nejspíše vědí to samé. Kdyby její flotila tady byla momentálně bojeschopná, tak by se pokusila všechny jejich lodě zničit a existenci oblasti utajit. Jenže v bitvě u Devronu ztratila čtyři z devíti lodí a ty ostatní byly většinou těžce poškozeny. Hvězdná flotila na tom sice byla podobně, ale pouštět se teď do boje by bylo moc veliké riziko. Nakonec se rozhodla, že jedinou možnou alternativou je promluvit si o tom s Picardem, ač se jí to vůbec nelíbilo. Dohodnuté dvě hodiny se pomalu blížily ke konci. Jedna loď třídy Norexan už dokončila úpravy štítů pro průlet zlomem. A Sela se ji rozhodla poslat pro posily na Romulus. Pár minut na to však zjistili, že i jedna z lodí Federace je už připravena proletět zlomem. Dvě hodiny vypršely a tak se Sela rozhodla, že se znovu spojí s Picardem a uvidí co dál.

U.S.S. Enterprise-E, Kvadrant 5 – prostorový zlom. Hvězdné datum 57889.58 (21. listopadu 2380, 14:05 hod)

Kapitán Picard se pomalu procházel po můstku lodi, světla už fungovala a na lodi probíhaly horečné opravy. „Kapitáne, volá nás generalisima Sela,“ ohlásil poručík Kim. „Na obraz,“ povzdechl si Picard. Na obrazovce se opět objevila Selina tvář. „Dvě hodiny uplynuly, Picarde, co chcete dělat teď?“ „Selo,“ začal Picard. „Nemá cenu teď cokoliv předstírat, oba už víme, kde jsme a oba můžeme poslat už alespoň jednu loď zpátky. Také jste si určitě důkladně prohlédli stav našich lodí a my jsme si prohlédli stav těch vašich. Jestli teď začneme znovu bojovat, pravděpodobně se zničíme navzájem.“ Sela Picarda už dlouho nenáviděla a chtěla se ho zbavit. Kdyby šlo jenom o ní, klidně by obětovala celou svou loď i s posádkou, aby ho mohla zabít. Jenže Sela byla také generál romulanské flotily a věděla, že Impériu by to nijak nepomohlo. „Co tedy navrhujete, kapitáne?“ zeptala se nakonec. „Oba pošleme zpátky loď a uvědomíme naše vlády o existenci této oblasti. O tom, jak to bude dál, už rozhodnou oni,“ přednesl svůj návrh kapitán.“ Sela chvíli váhala, nikdy totiž moc nedůvěřovala politikům. Ale zrovna teď opravdu ani ona ani Picard neměli příliš na výběr. „Souhlasím,“ řekla nakonec s velkou dávkou sebezapření a ukončila spojení. O pár minut později se směrem do zlomu vydala U.S.S. Manchester třídy Akira a Válečný pták IRW Loran. Podle všech informací proletěly bez problémů.

U.S.S. Enterprise-E, Kvadrant 5 - prostorový zlom. Hvězdné datum 57889.96 (21. listopadu 2380, 17:25 hod)

„Kapitáne, můžete na chvíli?“ ozval se Harry. „Co se děje, pane Kime?“ zeptal se Picard a přistoupil blíže k operační konzoli. „No, před chvílí se nám podařilo zprovoznit astrometrické senzory a je tu něco zajímavého,“ začal Harry. „Co jste zjistil?“ ptal se kapitán. „Dva celá šest světelného roku od nás jsem objevil velkou vesmírnou stanici. Vypadá to, že je opuštěná, protože jinak nikde v okolí nezaznamenávám žádné lodě.“ „To stojí za průzkum,“ řekl kapitán. „Picard volá strojovnu, už je v provozu warp pohon?“ „Systémy už jsou opraveny,“ ozval se Geordi. „Nemůžu vám ale prozatím dát vyšší rychlost než warp pět.“ „Dobře, to bude stačit,“ usmál se kapitán. „Kormidlo, zadejte kurs, warp pět“ „Kurs zadán.“ „Vpřed!“

Velení Hvězdné Flotily, Země. Hvězdné datum 57891.65 (22. listopadu 2380, 8:20 hod)

„Flotilní admirál Paris,“ ohlásil se vrchní velitel Flotily dívce, která seděla za recepčním pultem. „Vítejte, admirále,“ usmála se na něho. „Rada vás už očekává, můžete jít dál.“ Admirál tedy vstoupil do dveří. Uvnitř na něj čekala celá, narychlo sešlá Rada Federace. Zprávu od U.S.S. Manchester zachytili teprve před čtyřmi hodinami a od té doby vedli jednání. „Vítejte, admirále, posaďte se“, pokynul mu prezident Federace. „Jak víte, Enterprise společně s dalšími loděmi objevila v Neutrální zóně trhlinu vedoucí do úplně nové oblasti galaxie, nazývají to pátý kvadrant,“ začal mluvit ministr zahraničí Josef Mrázek. „Bohužel jsou tam s nimi i Romulané, kteří si ji také nárokují.“ „Jsem si toho vědom, pane ministře. S vaším dovolením, podařilo se nám upravit komplex Midas tak, abychom se mohli spojit přímo s novým romulanským prétorem.“ „To je výborné, kdy to bude připraveno?“ zeptal se prezident. „Už je,“ usmál se admirál. „Čeká se pouze na váš souhlas to použít.“ „Máte ho mít, to nám v mnohém pomůže.“ Admirál Paris klepl do svého odznaku. „Paris volá Midas, můžete začít.“ O několik vteřin později se na obrazovce poradního sálu Rady Federace objevila tvář romulanského prétora. „Zdravím vás, prétore, jsem rád, že vás vidím,“ začal mluvit prezident, který byl tímto náhlým setkáním tak trochu zaskočen. „Jistě je vám známa situace, která nastala v Neutrální zóně, že?“ „I já vás zdravím, řekl prétor. Ano, tato situace je mi známa, čekal jsem, kdy mě Rada Federace kontaktuje. Jménem Romulanského hvězdného impéria navrhuji v systému Devron uspořádat vrcholnou diplomatickou konferenci a to pozítří.“ „S tím souhlasíme,“ řekl prezident. „Dobře, později vám pošleme podrobnější informace, Romulus konec.“ Rozhovor skončil. Admirál Paris neměl rád politiku. Ačkoliv tohle vypadalo spíše jako rozhovor starých přátel, bylo v tom ukryto více intrik a starého nepřátelství, než by nezasvěceného pozorovatele mohlo napadnout. Tak už to bylo odnepaměti, zatímco vojáci různých států proti sobě už dávno vedli otevřenou válku, jejich vrcholní představitelé stále úzkostlivě dodržovali protokol a správnou etiketu v jejich vzájemném jednání. Podstatné ale bylo, že se teď Federaci podařilo vrátit se s Romulany k jednacímu stolu a odvrátit tak začínající konflikt. Prezident se spolu s admirálem Parisem rozhodli na konferenci v systému Devron vypravit osobně. A stejně tak to udělá pravděpodobně i prétor.

U.S.S. Enterprise-E, Kvadrant 5, na cestě k neznámé stanici. Hvězdné datum 57891.67 (22. listopadu 2380, 8:30 hod)

Enterprise se už víc jak půl dne blížila k neznámé stanici na senzorech. Jean-Luc Picard si byl vědom toho, že ho Sela pravděpodobně sleduje, protože chvíli po tom, co odstartovali, zaznamenali, jak se její loď zamaskovala a přešla na warp. Mezitím na lodi stále probíhaly opravy. Inženýrům se podařilo konečně zprovoznit také zbraně, takže si Picard byl zase o něco jistější. Jak se zdálo, tato část vesmíru se od toho normálního příliš nelišila. Byly tu hvězdy i planety, na některých dokonce senzory Enterprise objevily humanoidní civilizace na předkosmické úrovni. Překvapivé bylo ale to, že se za celou cestu nesetkali s žádnou lodí a ani dálkové senzory žádnou neodhalily, tedy kromě té stanice, ke které se Enterprise právě blížila. „Přilétáme ke stanici,“ ohlásila mladá poručice u kormidla. „Na obraz!“ Na hlavní obrazovce se objevila jedna z nejbizarnějších věcí, jakou kdy kapitán viděl. Spíše než vesmírnou stanici připomínala stavba svým tvarem starověkou čínskou věž. Na první pohled nebyla vidět žádná okna ani žádná přistávací ramena pro lodě, jak bývá u vesmírných stanic zvykem. „Je to více než pět kilometrů dlouhé,“ hlásil Harry Kim. „Provádím podrobnější průzkum.“ Potom bylo na můstku chvíli ticho, všichni užasle hleděli na podivnou stavbu, jež se vznášela na obrazovce před nimi. „Pane,“ ozval se Harry. „Pokud jsou údaje senzorů správné, tak je ta stanice víc než deset tisíc let stará!“ řekl užaslým hlasem. „To není možné,“ ozval se Worf. „Žádná stanice nemůže vydržet ve vesmíru tak dlouho bez údržby.“ „Už jsme se s takovými objekty setkali, pane Worfe,“ oponoval mu Picard. „Vzpomínáte, ta létající věc, která naši loď málem přeměnila na starověké město?“ „Kapitáne, vypadá to, že uvnitř je dýchatelná atmosféra.“ „Dobře, půjdu tam s výsadkem. Harry, vy půjdete se mnou. Pane Worfe, máte velení.“ Kapitán s poručíkem opustili můstek a vydali se směrem k transportní místnosti. Worf si zatím sedl do kapitánského křesla a velmi nedůvěřivým výrazem sledoval stanici na obrazovce.

IRW Ravalius, K5 - oběžná dráha starověké stanice. Hvězdné datum 57891.76 (22. listopadu 2380, 9:15 hod)

Sela si prohlížela podivnou stavbu před sebou. Ačkoliv neměla tušení, co to může být, věděla, že nemůže nechat Enterprise objevit něco důležitého, zatímco Romulané budou jenom tak nečinně sedět a čekat, až přijdou zprávy od prétora. Jejich skeny byly značně omezeny kvůli aktivovanému maskování, takže neměli příliš mnoho informací. Stejně jako Enterprise se jim ale také podařilo zjistit obrovské stáří stanice. Sela chvíli váhala, ale nakonec se rozhodla, že na stanici pošle také výsadek. Chtěla mít Picarda pod dohledem a tohle se zdálo jako nejlepší volba. S týmem svých elitních důstojníků se sama vydala na stanici.

Neznámá stanice. Hvězdné datum 57891.76 (22. listopadu 2380, 9:15 hod)

Tisíciletou tmu rozřízl proud světla z transportního paprsku, který se rychle proměnil v pět postav v uniformách Hvězdné flotily. Byli to kapitán Picard, poručík Kim, nadporučík La Forge a dva bezpečnostní důstojníci s phaserovými puškami. Když je uvolnil transportní paprsek, rozhlédli se kolem. Vzduch byl starý a zatuchlý, ale stále ještě dýchatelný. Stáli v jakémsi koridoru bez oken nebo jakýchkoliv přístupových terminálů. Zdi kolem tvořil čistý tmavý kov neznámého složení, na pohled připomínající olovo. Harry otevřel trikordér a chvíli skenoval okolí. „Dvacet metrů před námi je nějaká větší místnost,“ řekl a pomalu se tím směrem vydal, zbytek výsadku ho následoval. Po několika sekundách chůze došli na konec koridoru. Stáli u vstupu do obrovského oválného sálu, který měl v průměru tak padesát metrů. Po celém jeho obvodu byla rozmístěna drobná křesla, která vypadala, jako by byla určena pro malé děti. Uprostřed sálu byla asi třímetrová polokoule, ale jinak byl naprosto prázdný. Výsadek pomalu vešel dovnitř a zamířil k jednomu z křesílek. Vypadalo to jako nějaké počítačové pracoviště, jenže nikde v okolí nebyl vidět žádný panel nebo displej, se kterým by se dalo něco dělat. Geordi však přistoupil ke křeslu blíž a prohlížel si kovovou stěnu před ním. „Kapitáne, tady je ten kov jiný,“ řekl a ukázal na stěnu ve výšce asi metr nad podlahou. „Vypadá stejně, ale jeho složení je úplně jiné.“ Geordi La Forge byl od narození slepý a tak měl místo očí kybernetické implantáty, které mu umožňovaly vidět i věci, které normální lidé vidět nemohou. Když po stěně přejel rukou, náhle oživla. Kov na povrchu se zavlnil a připomínal teď spíše tekutou rtuť. Geordi polekaně ucuknul. Po asi třech vteřinách se ve stěně objevil standardní federální panel systému LCARS. „Pane Kime?“ podíval se kapitán na Harryho, který už panel skenoval trikordérem. „Pane, nechápu to!“ kroutil hlavou Harry. „Podle mých údajů je ten panel vyroben ze stejných materiálů jako všechny konzole Federace. Až na to, že ještě před chvílí tady po těch materiálech nebylo ani stopy.“ Geordi se opět vrátil k panelu a opatrně se ho dotknul. Byl v pořádku, stejný jako konzole na Enterprise. Stisknul tedy několik tlačítek. „Vypadá to, že to nějak zjistilo, s jakou technologií jsme zvyklí zacházet, a vytvořilo to tenhle panel, aby nám to usnadnilo přístup,“ spekuloval Geordi. „Zkusím z toho něco zjistit.“ „Vypadá to, že je tady obrovská databáze. Moment! Kapitáne, vypadá to, že je tu celá databáze Enterprise.“ „Cože?“ divil se kapitán. „Jak by se sem mohla dostat, aniž bychom o tom věděli?“ „To si neumím vysvětlit, pane, ale faktem je, že je tady. A nejen to, je tady ještě asi tisíckrát víc různých informací. Mapy, technologie, umění.“ „Neuvěřitelné,“ vydechnul Harry. „Zdá se, že celá tato stanice byla postavena jako obří knihovna.“ „Můžete to zkopírovat?“ ptal se kapitán. „To nevím, zdá se, že absolutní většina těch údajů je nějak chráněna, nemůžu do nich proniknout.“ „A ani se o to nepokoušejte,“ ozval se za nimi chladný ženský hlas. Všichni se prudce otočili. Za nimi stála Sela s dalšími čtyřmi důstojníky a mířili na ně zbraněmi. „Nedovolím, aby se Federaci dostala do rukou takováto technologická knihovna. To bych ji radši zničila.“ „Stejně tak víte, že já nedovolím, aby se dostala do rukou Romulanům,“ řekl kapitán. „Myslím, že nebudete mít na výběr. Můžu vás teď zabít a hned potom zničit vaši loď.“ „Selo, nebuďte blázen! S jednou vaší lodí Enterprise neporazíte, a i kdyby, jenom tak rozpoutáte válku, kterou nemůžete vyhrát.“ „Vy namyšlený hlupáku!“ vyštěkla Sela. „Myslíte si, že si můžete klást podmínky? Kdyby to bylo na mně, tak už jste mrtví a trosky vaší lodi poletují po této neznámé části vesmíru. Naštěstí pro vás má moje vláda jiný názor a pořádají nějakou konferenci s vaším prezidentem. Teď se oba vrátíme na své lodě a poletíme ke zlomu. A jestli se sem pokusíte poslat jediného člověka, aby prozkoumal tu databázi, tak přísahám, že vás zabiju, bez ohledu na to, co chce prétor.“ „Dobře,“ souhlasil Picard. „Necháme na našich vládách, ať rozhodnou o tom, komu tahle stanice bude patřit.“ Potom se obě skupiny za vzájemného dohledu přenesly paprskem zpět na své lodě a vydaly se zpět k prostorovému zlomu, kterým se sem dostaly.

U.S.S. Enterprise-E, systém Devron. Hvězdné datum 57898.28 (24. listopadu 2380, 18:30 hod)

„Kapitánův deník, hvězdné datum 57898.3. Bez dalších potíží jsme se společně s lodí generalisimy Sely vrátili zpět k prostorovému zlomu. Během naší nepřítomnosti dorazilo několik dalších lodí jak z naší tak z romulanské strany. Také se vrátil komandér Madden s přesvědčivými důkazy o tom, že za vraždou velvyslance Seloka stála jistá skupina Ferengů, která si přála profitovat na případné válce. Vypadá to, že hrozba války je alespoň dočasně odvrácena. Včera večer dorazil prezident Federace spolu s vrchním velitelem Hvězdné Flotily. Dnes ráno pak také romulanský prétor. Už několik hodin probíhá jednání za zavřenými dveřmi a my se můžeme jenom dohadovat, jak se asi vyvíjí. Dokud jednání neskončí, byl vydán rozkaz o přísném utajení existence Kvadrantu 5, jak byla nazvána oblast za trhlinou.“

„Kapitáne Picarde,“ ozval se Worf, když kapitán vyšel ze své pracovny. „Admirál Paris chce, abyste se hlásil v konferenčním sále. Vypadá to, že už skončili.“ „Děkuji vám, nadporučíku,“ řekl Picard a vydal se za admirálem. Konferenční paluba na Enterprise byla speciálně navržena pro pořádání důležitých diplomatických konferencí, jako byla tato. Její součástí kromě velkého konferenčního sálu bylo také kompletní zázemí pro celý diplomatický tým. V předsálí na kapitána čekal velvyslanec Kowalski spolu s admirálem Parisem. „Á, kapitán Picard, buďte zdráv,“ vítal ho Kowalski se zářivým úsměvem na rtech. Na to, že ho teprve předevčírem propustila doktorka z ošetřovny, byl ve skvělé kondici. „Zdravím vás, velvyslanče, admirále,“ kývnul kapitán na Parise. „Jean-Lucu, rád tě vidím, přejdu rovnou k věci. Toto jednání nebylo jednoduché, ale nakonec jsme dospěli ke kompromisu přijatelnému pro obě strany. Velký podíl na tom má i to, že se tvému prvnímu důstojníkovi podařilo objasnit smrt velvyslance Seloka.“ „Souhlasím, už jsem ho navrhnul na vyznamenání,“ oznámil kapitán. „Takže, jak jste se s prétorem dohodli?“ zajímal se. „V Kvadrantu 5 vytvoříme novu neutrální zónu, která bude vést od prostorového zlomu podél cesty, kterou jste letěli vy, až k té starobylé databázi.“ „Jak to bude s tou stanicí?“ „No, tohle byla ta nejtěžší část jednání. Nakonec jsme se dohodli, že to bude zakázaná zóna. Romulanům víc záleží na tom, abychom ty technologie nezískali my. No a my se zase raději vzdáme těch technologiím, než abychom dávali v sázku křehký mír s Romulany.“ „Ale ta databáze by nás mohla posunout o stovky let dopředu,“ namítal kapitán. „To se jí opravdu chcete jenom tak vzdát?“ „Cena za to by byla příliš vysoká,“ řekl admirál. To kapitán chápal, věděl, že to nejcennější, co Federace bránila, byl vždy mír a on sám za to celý život bojoval. „Předpokládám, že bychom do Kvadrantu 5 měli poslat několik desítek lodí, abychom mohli to nové území pořádně prozkoumat,“ řekl kapitán zamyšleně. „To bohužel nebude možné,“ vmísil se do jejich hovoru Kowalski. „Cože, jak to, že ne?“ divil se Picard. „Rozhodli jsme se, že tato oblast musí zůstat utajena. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby se o té stanici dozvěděli Cardassiané, Ferengové nebo i třeba Klingoni? Každá rasa by pak chtěla získat ty technologie a pravděpodobně by to vyústilo v intergalaktickou válku!“ „Admirále, ale jestli přijdou na to, že jim něco takového tajíme, tak ve válku vyústí tím spíš!“ rozčiloval se kapitán. „Proto se to nikdy nesmějí dozvědět! Do oblasti přesuneme jenom několik lodí, která ji zmapují a také zajistí, že Romulané budou plnit svou část dohody. Chceme tam ty nejlepší lidi, jaké Flotila má, a proto tě, Jean-Lucu, jmenuji dočasným velitelem pro celou oblast. Zajistíš organizaci naší Flotily v oblasti. Co nejdříve tam pošleme nějakého stálého velitele, ale bude chvíli trvat, než někoho schopného vybereme.“ „Děkuji, admirále.“ „Vypadá to, že se máš na co těšit, že?“ usmál se admirál Paris. „To rozhodně,“ řekl kapitán a odešel na můstek převzít velení v nové oblasti…