V roce 1997 vydal MicroProse dvoucédéčkovou adventuru/akční hru Star Trek: Generations, která vypovídala a částečně i kopírovala děj stejnojmenného filmu. A o co jde? Na palubě Enterprise-D letíte k vědecké stanici v systému Amargosa, na kterou zaútočil neznámý útočník. Vaším cílem je zjistit, kdo za tím vším stojí, a zabránit mu v uskutečnění jeho šíleného plánu.

Tato hra byla přijata velmi rozporuplně. V některých herních časopisech dostala vysoká hodnocení, zatímco v jiných upadla do těžkého podprůměru. Nejlepším způsobem, jak zjistit, kde se nalézá pravda, je zahrát si hru sám.

Generations se nechá úplně nejpřesněji označit jako 3D akční adventura. I když začínáte ve hvězdné kartografii, na které máte mapu sektoru, nejdůležitější části hry se odehrávají na povrchu různých planet a na palubách stanic a lodí. Když totiž zjistíte, kde se před vámi Soran (tak se mimochodem jmenuje hlavní padouch) ukryl, vyšlete transportním paprskem jednoho člena osádky můstku, který je určen předem, aby mu zabránil v jeho úmyslech. Po transportu zjistíte, že se na okolní prostředí díváte vlastníma očima, pohybujete se kurzorovými klávesami a myší ovládáte pohled. Obrazovku však nezabírá pouze výhled z vašich očí. Na spodní části najdete další tři okna. Okno úplně vlevo představuje váš trikordér, který má několik funkcí. Kromě toho, že ukazuje váš zdravotní stav, vám poskytne infornace o cílech mise a dokonce ve třech různých měřítkách zobrazuje mapu. Okno zcela vpravo slouží jako inventář, který je omezen, ale nebojte se, nebudete čelit problémům, kterou věc si máte vzít s sebou a kterou můžete nechat ležet na zemi. Prostřední okno pak slouží k interakci s okolím. V tomto okně se zobrazují předměty, které můžete sebrat přetažením do inventáře, dále se objevují různá zařízení, se kterými můžete manipulovat, a podobně. Zatím se tu bavíme o adventurní části, kde je ale ta akce? Tak té si užijete dost. Soran se totiž rád obklopuje hromadou strážců a ochránců, které tvoří převážně Klingoni a Romulani. A to si pište, že ti se nezastaví před ničím, ale rovnou po vás pálí z disruptorů. Než se dostanete Soranovi na kobylku, budete jich muset skoro vždy poslat spoustu do pekel.

Hra ale vůbec netrpí nedostatkem rozmanitosti, co se prostředí týče. Navštívíte planetu, na které zuří válka strojů. Jako Beverly Crusher se budete snažit zachránit planetu, která je ve skutečnosti jedním velkým organismem. Nepřáteli vám rovněž budou makroviry, dravé ryby nebo třeba inteligentní rostlinky, které střílí nepříjemně ostré trny. Jako Deanna Troi budete špehovat mezi Romulany. Worf zase bude nepoznán vyzvídat u Klingonů a na samý závěr navštívíte i Enterprise při finální konfrontaci se Soranem.

Jak už jsem napsal, hra je vytvořena podle filmu. Takže se můžete těšit na spoustu videí jak přímo z něj, tak i na ta speciálně vytvořená pro potřeby hry. Podle těchto videí se zdá, že hra má více konců, ale přes několik pokusů se mi nepodařilo skončit jinak než tak, jak končí film. Tedy smrtí Jamese Kirka, pádem talířové sekce Enterprise na povrch Veridianu III a zničením bojové sekce. I když tak úplně podle filmu to zase není…

Když tak přemýšlím, tak si uvědomuji, že si nevybavuji žádnou hudbu. Ale ona tam je. Sice hraje jenom chvilku, třeba když jste ve hvězdné kartografii, nebo když se nahrává level, zato je přesně taková, jakou bychom čekali a docela dobře do hry zapadá. Rovněž zvukům není co vytknout. Phaser zní jako phaser. Klingon mručí jako Klingon a dokážu si živě představit, že dravé ryby na Bersus V řvou přesně takhle.

I když se hra zpočátku hraje trochu obtížněji a grafika možná neodpovídá své době - což jsou jediné výtky, které proti Generations vznášeli ti, kteří ji odsoudili - myslím si, že by si ji měl zahrát každý, kdo má rád skvělé adventury, protože to je Generations v první řadě. Pravá, nefalšovaná adventura, při které se nejednou zapotíte. A že budete potřebovat i trochu té šikovnosti? Ta se přece nechá natrénovat.

S šikovností se pojí i další, dosud nezmiňovaná, část hry. Jak už jistě víte, ve vesmíru nejste sami (v tom startrekovém ani v tom našem, ať si říká kdo chce co chce). Pobyt ve zdejším vesmíru vám budou svojí přítomností znepříjemňovat nepřátelské lodě Klingonů, Romulanů a Chodaků. Taková vesmírná bitva není vůbec nic lehkého, alespoň pro mě. Ti z vás, kteří četli recenzi na Judgment Rites, ví, že bitvám příliš neholduji. Ještě štěstí, že je možné se jim vyhnout. Když totiž okamžitě po začátku boje stáhnete ocas mezi nohy a zavelíte: "Helm, get us out of here. Warp one. Engage!", odwarpujete sice pryč ze systému, ve kterém jste byli, ale za čas se tam budete moci vrátit. Anglický návod napsaný přímo autory ale tvrdí, že na několik vyhraných bitev navazuje jedna adventure mise na nepřátelské lodi. Takže moje zvědavost roste a vypadá to, že začnu leštit fotonová torpéda a ladit štíty. Ne abyste si mysleli, že bitvy jsou bůhvíjak fér. To ani náhodou. Proti vaší Enterprise se postaví někdy klidně i pět klingonských lodí a to potom přestáva sranda. Když je navíc podpoří i tři romulanští Váleční ptáci, jde zcela určitě do tuhého. Máte sice možnost zaměřovat specifické systémy jakékoliv z útočících lodí a vidíte, jak jste na tom vy i soupeři, ale v tom shonu, který všude kolem vás panuje, nemáte moc času tomu věnovat pozornost. K rozkazům, které můžete kormidelníkovi zadat, patří udržování vzdálenosti k cíli, úhybné manévry, nalétávání na cíl a další. Ale jak jsem psal, dokud si nepotvrdím, že je možné se po několika misích dostat k další - dalo by se říct utajované - misi, můžete na bitvy s klidným srdcem zapomenout a přeskakovat je (vlastně odskakovat z nich).

Tím jsme si probrali všechny aspekty této hry. Můj názor na ni je takový, že prostě nemá chybu. Perfektní adventura, u které několikrát zaměstnáte své mozkové závity. Skvělé akční prvky, které hru nenechají upadnout do stereotypu hledání a používání předmětů, a bojechtiví jedinci si mohou přidat i napínavé vesmírné bitvy. Moje rada je tedy jasná. Tuhle hru si prostě musíte zahrát a nenechte se jí odradit hned na začátku. Má své velké kouzlo, ale nemůžete čekat, že vám ho ukáže po pěti minutách. Ať už poslední větu vztáhnete na cokoliv nebo kohokoliv.

Minimální konfigurace: Pentium-90, 16 MB RAM, 80 MB HDD, SVGA se 2 MB VRAM, 4x CD-ROM, Windows 95, zvuková karta kompatibilní s DirectX.

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ